Log1=0 píše:
To, že by jiné rasy měly být ošklivé
pro koho?
Elfka může člověku učarovávat... zatímco orkovi bude připadat jako nevyspělá rozkřehlá anorektička.
Log1=0 píše:
Vyhazování z hospod atp. je setingová věc, dle mého názoru
no... neni.
Tradiční fantasy rasy s sebou nesou nějaká žánrová očekávání, která jsou spojená s ustanovenými a přijatými stereotypy a archetypy. (Kým přijatými? Literárními a dnes i filmovými autory a jejich čtenáři/diváky.) Tj. pokud s některou takovou rasou pracuješ, tak nemůžeš přijít a mávnutim ruky z ní udělat cokoliv, co chceš, a nalepit na to štítek s daným slovem (elf, ork, troll, trpaslík), protože to nebude moc autentické a ani to nebude přijaté (pokud nejsi zatraceně dobrej top class žánr re/definující autor*).
V zásadě existují tři způsoby, jak k už žánrově ustanovené rase přistoupit:
a) stereotypní; prostě přijmeš rasu z většiny tak jak je ustanovená bez čehokoliv dalšího a případně uděláš nějakej ten twist v detailech nebo settingovém zasazení. Např. elfové ve všech tolkienoidních fantasy.
b) inovativní; vezmeš rasu jak je ustanovená a pokusíš se jí změnit nikoliv jejím předěláním, ale nějakou změnou okolního kontextu, která vysvětlí že to co známe vypadá a funguje jinak a dává to smysl. Např. elfové v shadowrunu popř. teoreticky to co Brooks dělá s některými fantasy rasami v pozdějších částech Shannara ságy.
c) dekonstrukce; vezmeš rasu jak je a obrátíš jí - to neznemná udělat s ní cokoliv, ale vytvořit nějakou formu antiteze. U elfů typicky Sapkowski (dneska už to je další forma canonu, viz pozn. níže, ale když s tím přišel, tak to tak nebylo) nebo Pratchett.
Tzn. technicky vzato ano, konkrétní podání (jestli sou lidi na orka protivný, jestli ho vyháněj, házej po něm kameny nebo ho rovnou lynčujou... popř. nějaká převrácená forma zmíněného) je settingová záležitost, ale v obecné rovině to že se něco podobného k orkům pojí je žánrový koncept.
________________
* většina takových případů skončila v zapomění, ale jsou i některé docela zábavné případy; zmínil bych např. Twilight "upíry", kteří jsou napříč celou fantasy komunitou (v širším významu všech konzumentů žánru) braní jako totální výsměch věci (jakože i lidé kteří třeba nemají nic proti Twilightu tak v momentě kdy jim řekneš o definici upíra, tak Twilight vypnou a přejdou na Drakulu a Interview). Na druhou stranu mezi případy kdy taková změna proběhla bych zmínil nejspíš Sapka a jeho elfy, kde to, co začalo jako v podstatě výsměšně parodická a až bashovací dekonstrukce tolkienovského elfího ideálu, se časem změnilo v další sub/žánrový archetyp elfů na který pak začali navazovat další autoři.