Píše:
Mne jde o vypíchnutí podstatných souvislostí, jak by se asi vyvíjela kultura? Co je nutné pro vznik městského obyvatelstva? Jaký by byl vývoj národů, měst a říší?
Kdysi jsem tohle dělal taky. Pak jsem zjistil že je mnohem lepší si říct: "Chci takovou a takovou kulturu, takové a takové město, co se muselo stát, aby tak vzniklo?". Výsledek je stejně uvěřitelný jako kdybych si to simuloval postupným vznikem, s klidem takhle jde doplňovat věci které chci do už fungujícího světa (naopak ho to prohloubí, paradoxům se dá docela dobře vyhnout s minimálním úsilím) a hlavně je výsledek zajímavější a míň tuctovej.
Klasickym příkladem bylo když jsem vytvářel bratrstvo mágů a jejich město do Tergaronu, nejdřív sem si to tvořil postupně jak to asi tak vzniklo, ale zjistil sem že je výsledek dost o ničem a zajímavý věci stojej dost úsilí. Tak sem to zmuchlal, zahodil, řek sem si že Bratrstvo bude takový a takový, a bude mít ústředí v takovym a takovym městě (který bylo dost zajímavější než původní skica). Domejšlenim proč to je zrovna takhle mi vznikla docela zajímavá historie a několik "míst" se slušnym napětim pro vznik nebo komplikaci zápletky.
Píše:
Jererson: neexistence determinismu právě znamená neexistenci kauzality a my bychom pak byli jen mrak částic, který se v každém okamžiku mění nezávisle na stavu předchozím.
jůůů, to je blábol kterej se hned tak nevidí :D
Máš částici A, jejíž vektor pohybu nelze určit dopředu, protože není žádný zákon který by její chování předurčoval. Nicméně to, jaký vektor nakonec nabyde, ovlivní její chování vůči části vyššího celku, který na ni poté zareaguje kauzálním principem.
Vyšši struktury se tudíž chovají kauzálně na základě chování nižších struktur, které ale kauzální nejsou, což umožňuje, aby si vyšší struktury zachovávaly relativně stálou podobu, ale zároveň to vylučuje determinické chování, protože tyto stálé struktury jsou v určité míře ovlivňovány nekauzálními jevy nižší úrovně.
Přesdstav si to jako pomalu se valící kámen do kterýho ze stran náhodně mlátěj permoníci - ten kámen je velkej a těžkej a tak si vzásadě zachovává směr i rychlost pohybu, nicméně může se stát, že do něj v jednu chvíli praští hodně permoníků naráz, čímž ho trošku vychýlej do strany. Normálně to nezanechá moc znatelnej následek, nicméně může se jednou ze sta (tisíc?) případů stát, že ten kousek o kterej ho posunou způsobí, že ten kámen škrtne o nějakej jinej kámen, o kterej by jinak neškrt a tim totálně změní svůj směr pohybu. Případně do něj jednou za čas praštěj ty permoníci naráz tak nešikovně, že zvětšej nějakou trhlinku která v něm je, a když pak kámen narazí na nějakej výmol tak se kvůli tomu rozpadne.
Kámen je vzásadě většinu času stabilní a jeho chování lze +- docela rozumně předvídat, nicméně nemáš nejmenší tušení, co se honí v hlavě permoníkům, takže nemůžeš říct, jestli do kamene zrovna někdy někde praštěj nebo ne, a i když v 99,9% případů na jejich mlácení nezáleží (permoníci sou malí a blbí a nevýznamný), tak stejně v 0,1% případů permoníci udělaj něco, co změní chování kamene mimo Tvůj deterministický předpoklad.
Samozřejmě díra tohodle příkladu je v tom, že bys mohl argumentovat že permoníci se na základě něčeho rozhodujou atd. atd., takže si je musíš představit jako nějaké kvarky - bezmyšlenkovité náhodně do kamene mlátící bez nějaké návaznosti.
Druhý problém je v tom že tu rozlišuju kámen a permoníky, reálnější by bylo kdybych mluvil o permonících mlátících do ohromné koule jiných permoníků kteří jsou k sobě svázaní tak pevně že se vůbec nemůžou hnout, ale přišlo mi to vůči těm malejm chudákům trochu sadistické.
Obecně jde o podobný problém jako u evoluce (je-li vývoj náhodný, jak může vykazovat stabilní výsledek?) (odpověď je zpětná verifikace, ale to je vedlejší) případně jako u spojení svobodné vůle a schopnosti předpovědět přesné chování jedince (odpověď je dost sližitá a je založena na tom že to, že se nějak v budoucnu určitě rozhodneš, neznamená, že se tak nerozhodneš z vlastní vůle... postupně se dostaneš až k tomu že filosoficky vzato svobodná vůle ve skutečnosti vyžaduje absolutní determinismus - filosoficky, nikoliv fyzikálně... eh, tohle sem možná neměl ani naťukávat)