Gurney píše:
Měření vyspělosti podle technologie a manipulace s energií má svoje opodstatnění - nějaká hypotetická civilizace, která se neposunuje dál technologicky a může jen doufat v přežití klimatických změn a dalších vnějších vlivů. Technologicky vyspělá civilizace s tím může něco dělat nebo se aspoň přesunout jinam (i když tohle všechno je pro lidi ještě hodně vzdálený tech level, byť už v hrubých obrysech představitelný). Takže bych skoro řekl že věda a technologie jsou projevem evoluce.
Popravdě, technologická stupnice založená na ovládání takového množství energie, které nejen že nezvládáme, ale ani si ho nejsme schopni představit a v případě třetího stupně ani nedává fyzikální smysl mě nechává vcelku chladným.
Mravenci a chobotnice jsou tu s námi už pár set miliónů let. Stejně jako řada dalších druhů, kterým někteří z lidí začali poměrně nedávno přiznávat jistou dávku inteligence – nicméně protože tito tvorové nevyrábí nástroje, pořád je pokládáme za vývojově nižší. V našich vývojových stromech je člověk na vrcholu, což vypovídá hlavně o lidech.
Stejně tak mi přijde mimo argument o nějakých vesmírných cestách. Na lokální narušení naší civilizace stačí jedna přírodní katastrofa. Více takových katastrof nebo jedna velká by dokázalo naší civilizaci narušit globálně. Mravenci by přežili mnohem větší katastrofy a hlavně jejich styl života by se příliš nezměnil. Jedním výpadkem by nepřišli o možnost používání 95% svých technologických zařízení.
Pokud jde o cestování vesmírem, my se extrémně snažíme zajistit bezpečnost našich kosmonautů. Na řadu výprav je nevysíláme, protože by taková cesta byla příliš nebezpečná, nebo protože by jí nezvládli. Často ji nepřežijou ani automatické sondy, mnohem odolnější než lidé.
Přitom si můžu představit vesmírné cesty civilizace založené na tom, že bude do vesmíru vystřelovat biliardy spór. Pár z nich se dostane na komety a meteory a díky dopadům na jiné planety získá možnost je kolonizovat, i když se v daném místě vyvine jiný druh, odpovídající místním podmínkám. Delší mezihvězdné cesty bude podnikat taky „náhodou“, část spor se díky efektu gravitačního praku urychlí poblíž jejich hvězdy a velkých planet a vydá se dál do vesmíru.
Naše první setkání s „inteligentním“ mimozemských druhem pak může vypadat třeba tak, že se na lidské kosmické lidi uchybí pár spór, které se po návratu do atmosféry začnou množit a mutovat. Možná se jimi „nakazí“ i nějaké rostliny poblíž, případně zvířata nebo lidé. První pojmenování bude „kosmická ebola“ a lidi ani nenapadne, že by se mohlo jednat o nejpokročilejší technologii mimozemské civilizace, a budou se urputně snažit tyto spóry zlikvidovat. Na straně spór nepůjde o žádný útok nebo jiný akt nepřátelství, nejspíše si v dané fázi ani neuvědomí, že napadá nějaké inteligentní organismy. Taky může fungovat jako parazitická houba nutící svého hostitele k nějakým předem naprogramovaným činům – shromáždit se na osvíceném prostranství a vytvořit otáčející se kruh, aby „poslala signál“. Nicméně když lidé uvidí, jak se někde na poušti bude v kruhu pohybovat změť hmyzu, plazů, savců, možná sem tam nějaký člověk, všichni s šedými výrůstky z těla, vsadím se, že první reakce nebude „to je určitě zpráva mimozemské civilizace, které na nějakém jednotlivci nezáleží a snaží se nás kontaktovat“, ale spíše „posbírat vzorky, prozkoumat, vyrobit jed na tyhle spóry, na zbytek hoďte napalm nebo atomovku“. Notabene pokud by se to stalo na nějaké stanici na asteroidu nebo malém měsíci, kde je život i tak dost těžký a nebezpečný.
A to nemluvím o civilizaci, která by se šířila třeba rádiovým signálem a vytvářením vlastních kódů v elektronických zařízeních jiných civilizací. Před 200 lety by takový signál prošel Zemí bez povšimnutí jedné nebo druhé strany. Teď by mohl způsobit lidem dost nepříjemností, ale nemuseli by si všimnout, že virus v naší síti je původem mimozemský a že jde o inteligentní druh, který při cestování riskuje ještě méně než my. Za 200 let by s supravodivých kvantových počítačích by mohla takto vzniknout inteligence, s kterou se dalších sto let budeme pokoušet domluvit, nebo ji jako vážnou hrozbu pro lidstvo zkusíme okamžitě zničit.
Nějaký technologický rozdíl třicet nebo třista let je úplně mimo diskusi, ten platí jen pro lidské střety. Podle mě je dost nepravděpodobné nějaké úmyslné nepřátelství, zato mi přijde téměř jistá šance na vzájemnou likvidaci na základě nepochopení a naprosto odlišných přístupech k existenci.