Promiň Colombo.
Aspoň já jsem tě pozorně četl a dospěl k podobným názorům, byť se rozcházíme v některých detailech.
Jo, mantinely zní rozumně.
A mimochodem, ve které debatě na RPGF se ozval ten idiot s pouští kypícím životem? Ona poušť opravdu životem kypí - aspoň při porovnání s tím, jak si ji běžný člověk představuje. Poušť je totiž dobrým příkladem systému, který by byl funkční, kdyby mu nechyběla podstatná komponenta, v tomto případě voda. A stačí, aby jednou zapršelo, a máš hned život všude kolem. To máš jako když do přehrady nasypeš fosfáty a z hlediska sinic máš z pouště oázu života, nebo když na oceán naliješ zdroj železa, tak se ti hned zazelená.
Například v otázce slepice a vejce "Daná civilizace nemůže bez ... technologických vychytávek existovat. Jenže aby daná civilizace vytvořila tyto technologické vychytávky, musí nejprve dosáhnout jisté civilizační úrovně bez těchto vychytávek."
Nesouhlasím - i poměrně primitivní civilizace mohla být schopná vzniknout v podobné podobě, pokud by měla trochu štěstí, například kdyby měla přístup ke klasickému fantasy prostředí - spousta relativně malých, využitelných jeskyní, ve kterých budou schopné přeží relativně malé klany. Podmínkou je to, co jsem psal - musí si mezi sebou hodně měnit migranty, jednak kvůli genetice, jednak kvůli udržení homogenní kultury. S vývinem civilizace pak budou schopní tyto přirozené jeskyně rozšiřovat, případně tvořit de novo pevnosti rovnou do skal.
A k těm houbám: podle mě zbytečně operuješ s tím, že jim slouží jako primární producenti - to budou opravdu těžko, i když co my víme, jak dobře by se mohlo podařit vyšlechtit houbu ke skladování glykogenu? Díval jsem se na to, typická houba většinu času žije jako podhoubí, které sbírá zásobní látky, především glykogen, pak vytvoří plodnici, která má (což se přiznám, že jsem nevěděl) prakticky stejný počet buněk jako předtím, než začalo růst to, čemu říkáme "houba". Buňky se nafouknou vodou a ten glykogen většinou v procesu spálí na energicky náročné procesy, například na syntézu proteinů. Takže by bylo potřeba vyšlechtit něco relativně pomalu rostoucího, rozkládajícího například dřevo a ukládající si ten glykogen. Tím samozřejmě producenta z rozkladače neuděláš, ale mohlo by to zajistit lepší vlastnosti z hlediska výživy.
Díval jsem se tedy trochu víc do literatury, a náhodou jsem trefil houbu s největší výživovou hodnotou, žádná běžně používaná houba není víc energeticky bohatá, než shiitake. Sama jako zdroj energie nepostačí, ale to nikoho nepřekvapuje.
Při zamyšlení nad limitujícími zdroji mě ale napadlo - ty nepotřebuješ pěstovat houby kvůli energii.
Pozor - následuje velmi zjednodušená úvaha:
Vem si typického trpaslíka - ten v sobě tak 50 kilo špeku mít bude. A kdyby neměl, může si ho vzít s sebou, byť to asi nebude nutné, vzpomeň si na jakékoli povídání o trpaslících - když můžou, žerou jak prasata, a když je to potřeba, tak se seberou a jdou na hrdinskou výpravu.
Pro lepší počítání beru extrémně úsporného trpaslíka se spotřebou energie 10 000 kJ/den, s podobnými potřebami, jako člověk (odpovídá středně těžce pracující standardní ženě). Tohle by mělo být, pokud by nepracoval v dole a dělal něco lehčího.
Tenhle trpaslík potřebuje někde přežít a nemá nic, než vodu, houby
shiitake a svůj špek. Houby si může pěstovat, zpracuje je, počítám, že je upraví sušením (aby to sedělo k mým datům) a ty bude žvýkat, třeba při práci.
Shiitake, 100g, sušená:
1238 kJ
100 g tedy zajistí 12,38 % potřebné energie.
Řekněme, že trpaslík se nebude bouřit, dokud nebude muset sežvýkat denně víc než 400 g hub, to znamená, že z 400g hub získá:
bez trošky 5 000 kJ, což je polovina jeho spotřeby. Pokud jako zbytek bude pálit svoji zásobu, tak...
50kg sádla:
1887000 kJ (ty krávo)
Pokud tedy využívá 5 000 kJ denně z tohoto zdroje, vydrží mu pneumatika na 1887000/5000 dní, tedy 377,4 dní; tzn. asi na rok.
Tohle je tak na hraně - člověk může mít v tuku sice velké zásoby energie, ale nedokáže žít pouze z ní, kromě toho, že potřebuje různé vitamíny, tak potřebuje
a) zdroj glukózy, kterou si nedovede vyrobit z tuku, kromě té trošky, co vzniká z glycerolu-což je součást tuku (mozek a srdce dokáží fungovat i z ketosloučenin vznikajících z tuku, ale není to ono), musí jej přijímat jako cukr (sacharóza, škrob, ...) nebo ji získá rozložením aminokyselin, tedy proteinů, tedy i svých svalů, když je nejhůř
b) zdroj proteinů pro obnovu svých proteinů a taky proto, že pokud nemá glukózu ani proteiny z potravy, začne rozkládat své proteiny a syntetizovat z nich glukózu.
Že jako zdroj používá shiitake, znamená, že za den dostane z 400g:
38.32g proteinů
Relativně lehce pracující člověk potřebuje 0,8 g proteinů na svůj kilogram (tam se většinou nepočítá tuk, pro jednoduchost berme 80 kg užitečné váhy) => potřebovat bude 64g proteinů.
=> shiitake sama jako zdroj proteinů nestačí, dodává cca 60% potřebného množství pro nepracujícího člověka. Výhoda je, že je poměrně bohatá na esenciální aminokyseliny, tak je dost jedno, jakým zdrojem budou proteiny doplňovány.
Díval jsem se, jestli by nešla Shiitake vyšlechtit, aby měla víc proteinů (tolik jako v tomhle ohledu lepší houby), a šlo by to. Tabulka mnou použitá na předchozí výpočty říká, že shiitake má asi 10 % proteinů na váhu,
moudrá kniha říká že je to trochu víc, tedy 13-17%, otázka je, kolik z toho je stravitelné.
Řada hub dosáhne svým zastoupením proteinů v sušině k 30 %, namátkou žampióny a hlíva, což značí, že lehce vyšlechtěná shiitake se schopností produkovat tolik proteinů jako žampióny, by byla schopná dodat dostatek proteinů pro fungování trpaslíka.
400g křížence "frankensteinův shiitake-žampión" s 20 % stravitelných proteinů:
80g proteinů, což bohatě stačí pro relativně lehce pracujícího trpaslíka
Stran vitamínů a minerálů: 400g shiitake by mělo obsahovat dostatek všeho, co potřebuješ, s výjimkou vitamínu A, E a C, a z minerálů nemá sodík a vápník (to tě v dole netrápí) a železo (to někde naženeš).
Pro pracující trpaslíky by to bylo samozřejmě jiné. Tam bychom museli počítat s vyšší spotřebou energie (těžko říct, asi kolem 14000-20000 kJ/den) a vyšší spotřebou proteinů (1,6 g/kg - na tohle ještě nejsou jednoznačná data)
To znamená, že těžce pracující trpaslík (řekněme těch 16 000 kJ) má deficit
6 000 kJ a 64 g proteinů za den. Ty hodnoty těžko určovat, díval jsem se na různé tabulky a šteloval s osmihodinovou pracovní dobou
tady.
Pokud je sušený skřet stejně výživný jako
kus sušené krávy,
potřeboval by 200 g takového masa a 4800 kJ navíc (což je 127 gramů jeho pneumatiky). Nebo sežrat ještě jednu dávku hub, ale už teď je mi špatně od žaludku, když uvažuju, jak bych snědl skoro půl kilo hub.
Samozřejmě, pár čísel jsem si vycucal z prstu (ne, udělal jsem ne-úplně-kvalifikovaný odhad), ale měly by aspoň zhruba sedět. Je to ale celkově velká neznámá, protože změna metabolismu při nedostatku potravy není úplně probádaná, dochází ale k dramatickému snížení celkové spotřeby energie, mluví se až o jedné třetině energie, kterou uspoříte. A samozřejmě, počítám s tím, že trpaslíci dokáži ty houby perfektně trávit a mají žaludek jak koženou kabelu. S čím si ale vůbec nejsem jistý, je, jaká maximální část potravy může být z tuků. Těch 50 % je extrémně nezdravé a nevím, jestli slučitelné se životem, ale teoreticky je to možné - je zdokumentovaný minimálně jeden příklad obézního člověka, co dělal rok přesně tohle (shodil 127 kilo), akorát do něj cpali prášky a kvasnice, což je mnohem lepší zdroj proteinů, než nějaká houba a ty kvasnice pro něj nesloužily jako primární zdroj energie, jedl je fakt jenom na ty proteiny. Pokud mě teda někdo netahal za nohu.
...
no jo, je ale možné takové množství hub vůbec vypěstovat?
Pokud by to byla shiitake, tak asi ne. Ta roste na kmeni dřeva, asi takhle:
Začnou růst tak osm až šestnáct měsíců po zaočkování metrového kmene, a dávají ani ne kilo houby za rok (počítal jsem se suchou houbou, normálně má 90 % vody) na jeden kmen, ale zase plodí třeba až šest let. Používají se i "umělé kmeny", a ty jsou efektivnější, jak vypadají viz hlíva dole.
Třeba ty žampióny by byly jednodušší, byť mají mnohem méně energie. Ale jak jsme řešili, trpaslíci potřebují hlavně zdroj proteinů. Žampióny se pěstují na hlíně se spoustou humusu.
Hlíva:
Na ani ne deseti metrech čtverečných se dá vypěstovat přes tunu hlívy za rok.
Je to na "umělém kmeni", což jsou pilin/sláma/hnůj/odpadní produkty z farmaření dohromady, záleží na typu houby.
tl;dr houby opravdu nemůžou fungovat jako zdroj energie, pokud je ale bude jíst obézní trpaslík, může na své zásobě tuku fungovat asi rok a zbytek potřebných živin mu dodají houby, pokud jich bude schopný sežrat 400g/den (a to jsou prosím suché houby). Vypěstovat takové množství je problém, ale měl by se dát zvládnout. Horníci by potřebovali extra příděl proteinů např. v podobě sušených skřetů. Už vím, proč trpaslíci tak rádi vypadnou ze svých horských domovů a jdou chlastat a hodovat.
Samozřejmě by nemuseli žrát jenom houby, ale houby by mohly sloužit jako významný zdroj živin.