Tak já se teda taky pochlubím budoucím cizím (Almiho) peřím: :))
Culain lach Feragh
Říká se, že je tak starý jako moře samo.
Říká se, že přichází nepozván a odchází nepozorován.
Říká se mu… mlžný válečník.
Culain je jedním z těch vzácných hrdinů, které předchází jejich pověst. Je znám jak v Mirabelu i Auroře, jako bludný rytíř (M) nebo mlžný válečník (A), který zachraňuje panny v nesnázích, loví monstra, která se zatoulala příliš blízko lidským obydlím, a často se vítězně účastní rytířských klání. I proto, pán Mirabelu usiloval o to, aby jej získal pro tento komplikovaný úkol do svých služeb a to se mu vskutku podařilo až překvapivě snadno.
Některým přemýšlivějším jedincům možná vrtá hlavou, jak to, že je námětem povídaček z dob jejich dědů, ale v zásadě ho má většina obyvatel pokud ne v lásce, pak alespoň v úctě.
Jen málokdo tuší, co se skrývá v jeho nitru.
Dlouhodobý cíl postavy: Zemřít. Jediná věc, kterou je třeba rozhodnout, je, zda zemře jako zoufalec nebo jako hrdina.
Culain lach Feragh možná nepamatuje zlatý věk, kdy bohové kráčeli po zemi, ale starý je dost a pamatuje mnohé. Ztratil všechno. Ztratil majetek. Ztratil lásku. Ztratil i větší část svých vzpomínek. Jeho schopnosti jsou i pro něj samotného mnohdy překvapením. A možná, že ztráta vzpomínek je to jediné, co mu brání, aby svou zbraň neobrátil proti sobě a neskončil své trápení teď a tady. Souží ho cosi temného a hlubokého, co jej nutní se znovu a znovu vystavovat nebezpečí v naději, že se mu jednou podaří nepřežít. Bohužel je tak mistrným pánem své zbraně a do hry vždy vstoupí jeho schopnosti, že každé své ohrožení zažehná. A s tím se vrhá do dalších a zase dalších eskapád.
Životní strategie: Diverti nescio (Neumím prchat).
Culain neustupuje. Nikdy. Prostě nikdy. Co nejde silou, to jde větší silou, nebo když ani tak ne, potom třeba lstí. Ale prostě nějak to jít musí. Učenec by tomu říkal perseverace a rigidita, prosťák by nad tím jen zakroutil hlavou. Pokud Culain vidí příležitost vykonat něco velkolepého, tak to vykoná. Pokud vidí překážku, tak ji překoná. Pokud přistoupí na výzvu, pak neexistuje prakticky nic, žádný argument, žádné lákadlo, které by jej od toho dokázalo odvrátit.
Smrtelný hřích: Závist
Culain je individualista, často propadající melancholii, který se ze všeho nejvíc obává toho, že by zevšedněl. Touží po tom být unikátní a zároveň autenticky svůj, touží sám sebe překonat a být ještě lepší a přitom tuší, že to už nejde. Odtud pramení část jeho touhy po smrti, aby neviděl svůj pád, který nutně musí s věkem přijít. Závidí mladším jejich mládí, moudřejším jejich moudrost, touží vyniknout, excelovat. To ho žene vpřed, to mu nedovoluje přestat. Jeho ctností, pokud je s to jí ve vzácných okamžicích dosáhnout, je psychická vyrovnanost a klid.
Temné tajemství: Culain je strůjcem vlastní temné minulosti a tím i současnosti i budoucnosti.
Culain zradil nejlepšího přítele s jeho ženou. Následná roztržka vedla k tomu, že stál stranou ve chvíli, kdy jej jeho přítel nejvíce potřeboval. Kdy to potřebovala celá země. Od té doby se to sype jako domino. Všechna jeho sociální pouta se rozpadla. Místo, které nazýval domovem, zmizelo pod kopyty nájezdníků. Jeho láska zemřela na popravišti. Jeho nejlepší přítel jej proklel k věčnému bloudění.
Na začátku hry Culain příliš netuší v důsledku hojivé amnézie, která zastírá většinu jeho vzpomínek, k čemu vlastně došlo. V jednotlivých postavách nebo událostech ale může rozeznávat echa nebo duše dávných dob, což může stupňovat jeho rozklad nebo naopak otevřít cestu k novým (resp. dávno získaným a zapomenutým) schopnostem.
Symbolický předmět: Rozkládací medailon s drahokamem.
Kdysi stříbrný, nyní téměř černý medailon je jednou z připomínek Culainovi minulosti. Nosí ho na krku, aniž by věděl proč. Aniž by si pamatoval na tu horečnou noc, kdy jej své milence ve víru vášně strhl z krku, aby se pak díval, jak se do čerstvého otisku řetízku zařezává konopný provaz. Pohlazení medailonu jej ze zvláštního důvodu uklidňuje. Ale možná i toho jen do času.