Markus: teď nevím, jak to pojmout, abych nezněl jinak než chci. jen mi ten ukázkový překlad té dvoustránky, přijde jako rychlopřeklad, se kterým nebyl čas si hrát.
a chápu, že se snáze kritizuje nečí práce, než tu práci dělat, tak to neber nějak úkorně.
příklady:
"skládky na odhazování odpadků" - skládky se nevyužívají na odhazování odpadků, na skládku se neodhazuje, ale cíleně naváží
"srazil počty zvířat a rostlin" - "srazil" bych používal když je to ve spojení "někam", tedy třeba "srazil na minium" nebo "srazil na úroveň vyhynutí", tady, bez dalšího rozvinutí, se variace na "snížil" hodí lépe.
"aby vůbec chytili něco jedlého" - tady mi nedochází, proč "jedlého". jakože chytají jinak ryby jedovaté? nebo jich chytají málo? "jedlý" patří tak nějak víc k houbám, jestli se jedná o "poživatelnost".
není cílem ti kritizovat tůvj překlad a tvářit se, že to umím líp (neumím, neživím se tím a ani bych nemohl). Ale z toho příkladu mi nebylo jasné, co vlastně demonstruješ.
Protože tam vidím velké výkyvy ... velká část textu je kvalitou na takové úrovni, kterou strojový překlad (zatím) nedává. Takže je jasné, že si s tím překladatel pohrál.
A pak jsou tam věty či spojení, kde mi přijde, že se na to překladatel vykvajzl a použil něco, co mu předpřipravil strojový překlad, nebo to jel na první dobrou.
Můj kamarád a spolužák dělal roky v New Yorku pro IBM na umělé inteligenci strojových překladů. Překlady do afghánštiny a čínštiny. Učení AI na to, aby "na jedné straně telefonu byl afgánec, na druhé američan, každý mluvil svou řečí a vzájemně si rozuměli". Nebo "byznys volání" s automatickým překladem.
Před pár lety se vrátil do ČR a teď má vlastní firmu na AI "učení pro překlady".
Říkal, že pro překládání manuálů, příruček atd už se to používá běžně, vzhledem o objemu a účelu je to nejjednodušší a nejefektivnější. Tam to funguje. Ale jako hlavní cíl svého byznysu viděl překlady v obchodním styku, protože tam peníze na to jsou, tam se toho točí strašně moc každý den. U beletrie je cena překladu zatím stále dost nízká na to, aby se používal "starý přístup".
Jiná kamarádka je překladatelka, tlumočnice a učitelka angličtiny, která je dost proti "technologickému přístupu", tedy stará škola. Stroje nerozbíjí, ale nepoužívá. Je naučená, že překlady (například učebnic, článků do odborných časopisů nebo příspěvků na konferencích) se musí dělat se znalostí dané předmětné oblasti, často tedy ve více lidech (protože překladatel holt nerozumí jak jaderné fyzice, tak molekulární chemii, astronomii atd), kdy jeden zajišťuje překlad a druhý je odborný technický poradce pro kontext.
Já o samotném profi překládání jinak moc nevím, jen co znám z povídání s nimi a kamarády, kteří někdy nějaký překlad dělali.
Nevím, jestli se překládání dostává do úrovně, kdy stroji řekneš, že se jedná o povídku, nebo o článek do časopisu o jaderné fyzice, a on podle toho bude nastavovat styl překladu.
Před 10 lety se zdálo, že ano, ten pokrok byl tehdy velký ... ale pak se to buď nějak zabrzdilo, nebo to zůstalo uzavřené v odborných kruzích a mezi běžnou veřejnost to proniká pomaleji, než se čekalo.
Podle toho, co jsem se s tím kamarádem od AI bavil asi před půl rokem, tak on byl hluboce přesvědčen, že to je cesta a věří tomu natolik, že na to sází svoje peníze.
https://www.themama.ai/#about-us-section-anchor