LokiB píše:
Tak možná v tom je ten problém ... já tohle neznám. Mojí kreativitu absence zadání neomezuje
Ale jistěže neomezuje. Stejně tak můžeš tvrdit že máš dokonalou paměť nebo že tě neovlivní optická iluze nebo že si po pěti hodinách řízení stejně čerstvej jak když si nastartoval. Lidi si o sobě a svém myšlení myslí spoustu nesmyslů. Kreativita je úzce provázaná s řešením problémů a překonáváním omezení a problémy a omezení proto nakopávají kreativitu.
Anyway. Proč jsou fixní rasové bonusy hlubokou součástí DnD designu jak systémově tak žánrově jsem Ti zkoušel vysvětlit už dřív:
Mechanicky se postava skládá z Povolání a Rasy (částečně Zázemí), přičemž tyto mají dané charakteristiky a tím možnost tvořit různé kombinace a na prvních úrovních je Rasa často stejně významná, jako Povolání, což ovlivňuje to jak novou postavu od začátku stavíš. Rozvolnit Rasové bonusy dává asi stejně smysl jako rozvolnit vazbu Povolání a jejich schopností - DnD je class&level, ne skill-based. (A poslouchat od někoho kdo z DnD odešel na SB Divoké světy jak "mu ten C&L nechybí" je trochu na hraně trollingu.)
A C&L má vlastní benefity, které SB nemá (...což je důvod proč mnohé SB zkouší C&L napodobovat nebo falešně emulovat - DrDII, moje vlastní Fate Star Wars...) - ať už je to návodnost pro nováčky nebo udržování a tvorba žánrových archetypů a tropes. Klasická fantasy má vazbu na mytologii a často archetypální příběhy (monomýty atp.) - rasy v ní mají své stylizace a prostě si jsou vzájemně rozdílné - a ano, některé jsou v něčem prostě lepší nebo horší.
Tahle celá archetypálnost pak otevírá dveře výjimečnosti (která e pojí s epickým i heroickým žánrem, který je pro DnD základem) - ať už vůči jiným rasám (hobití barbar, co ušktí býka stejně, jako půlork), nebo vůči vlastní rase (půlork, který se vymyká standardům své rasy - a stane se z něj např. úspěšný akademik vysoké magie). Tahle stereotypizace a výjimečnost kterou rodí má žánrovou hodnotu (a "kvalitu") sama o sobě.
Dá se to samé nadesignovat i jinak? Ano, dá - ale moc ne v DnD, protože DnD má prostě design, který tlačí staty do popředí a v těch buildech se to u nových postav citelně a ne moc nahraditelně projeví, což vede hráče k tomu aby ty staty na začátku nějak rozdělili... což se pak projeví v dalších volbách na dalších úrovních, což pak tu postavu ovlivní jako celek i později, kdy level-upy tenhle počáteční rozdíl smažou. (o ne/zaměnitelnosti rasových schopností, které jsou silou často na úrovni schopností prvních cca tří úrovní, ani nemluvě).
(Btw. je třeba zajímavé sledovat jak když hráč tvoří postavu rovnou na vyšší Úrovni, tak jak ta postava vypadá od pohledu jinak, než když jí tam vyleveluje živelně - to že hráč rovnou počítá např. se třemi stat-upy (+6 do vlastností) mu umožní "přeskočit" ty nároky prvních úrovní, kdy se ta rasa právě výrazně projeví, a udělat volby které by jinak neudělal. A je pak cítit že ten rasový charatker z té postavy z části vymizí.)
EDIT: teď když sem to sepsal, tak ano, teoreticky by v DnD designu šlo udělat třeba to že rasové bonusy vezmeš rasám a abys neztratil build-comba, tak je přesuneš do Zázemí - jenže tím ty Rasy pořád ztratí kus svého profilování a dáš mnohem větší váhu na Zázemí, čímž částečně svážeš jeho současnou záměrnou volnost... jakoby šlo by to, ale stylizačně by to najednou byla o hodně jiná hra - některým by to možná vyhovovalo víc a asi by to víc odpovídalo modernímu trendy narativu, ale už by to nebyl ten původní DnD mýtus - resp. mýtus na kterém DnD staví. /EDIT
Tohle sem samozřejmě píšu především pro ostatní - Tys to odmítnul / nepochopil už dřív v obsáhlejší diskusi, takže je asi zbytečné zkoušet Tě o tom přesvědčit znovu.