Alnagu, s tím přeceňováním souhlasím - leckdo popisuje svou postavu na výšku v centimetrech a na váhu v kilech, a přitom to nemá význam (ani u jedné ze svých holek jsem nevěděl, kolik váží na kila)
Stejně tak jaké konkrétní věci a šperky má na sobě. Ale určitě by si měl hráč svou postavu popsta třeba v tom smylsu, zda na vzhled dbá, nebo na něj dbá v tom smyslu, že musí vypadat ošuntěle, jestli má dobrý sestřih, vlasy do ohonu nebo pleš, a zda má vůbec nějaké viditelné šperky, nebo třeba vůbec ne, a ani nic podobného.
Pro mě třeba hraje důležitou roli, kdo kde nosí pistoli. Někteří si ji totiž berou kamkoliv, i do divadla, což z nich v očích jiných hráčů a jiných postav dělá paranoidní maniaky nebo výjimečné ohrožené jedince. A přitom jde oto, jestli má malou vybouleninu pod sakem nebo ne.
Neužitečný popic se obvykle vytříbí sám - hráči ho vymýšlí jen při prvním sezení, aby se nějak popsali ostatním, a v další hřa na to nedojde řeč, čímž je jasné, že ta která část popisu byla zbytečná.
Půlstránkové popisy, navíc napsané, považuju za zbytečné - když si to neumí zapamatovat hráč dané postavy, proč by si to měl pamatovat někdo jiný?
Jinak s tím symbolickým předmětem máš naprostou pravdu. Příklad z reálného života, když popisuju sám sebe.
"... a na opasku brašnu na peněženku a poudro na nůž."
"Pouzdro na nůž? To máš jako fetiš, ne?"
"Ne, kdybych ho měl jako fetiš, tak si s ním hraju, jako si lidé hrajou s mobilem. Nůž mám, protože ho potřebuju každý třetí den."
Z popisu považuju za důležité tři věci - celkový dojem z postavy (ve smyslu držení těla), výrazný (nebo výraznější) prvek tváře a prvek oblečení (nebo celkový dojem). Plus případně nějaký předmět.
Pro začátek určitě víc není třeba.