Merlin píše:
ano, tohle na čtyřce ocenuju....samozřejmě se tu trochu vytrácí odměna za RP, ale dá se to kompenzovat a asi mnohem lépe sociální odměnou..."postavení" "titul"
Na druhou stranu je tu motivace v okamžiku, kdy jeden z hráčů získá zkušenost pro ostatní. Většina hráčů pozná, co vedlo k odměně a ideálně se pak snaží o reciprocitu, aby i oni byli ti, kdo přinesou společnou zkušenost.
Dracain:
nedělám si patent na rozum, ale některé věci pomáhají. zkusím jich sem pár napsat.
1) PJ (GM, DM) není protivník hráčů, ale ten kdo vymýšlí základní kostru hry a především jedná za NPC. Často je to iten, kdo z hráčů vymámí nějakou tu akci.
2) jako PJ by jsi měl vědět, co se kolem hráčů děje, kdo jsou protivníci (skrytí i ti známí) a o co vlastně jde. Kdo je vrah, kdo plánuje zradu, kdo pašuje zboží, kdo najímá dobrodruhy na akci a hlavně proč (a proč to neudělá sám). Tyhle otázky si zkus pro sebe zodpovědět. Až se hráči zeptají, můžeš lépe improvizovat.
3) u stolu by to měli být hráči, kteří něco dělají a PJ jen hlídá, aby se jejich akce potkávaly s výzvami. Hrdinové nedělají obyčejné věci a když, tak je nedělají obyčejně. To je samozřejmě trošku záležitost obliby žánru (filmů, knížek apod.) PJ je ale ten, kdo do akce vnáší nejistotu, které postavy hráčů čelí. Neměl by se ale nechat strhnout a nastavit obtížnost příliš. Koneckonců, je to hra a každý chce vyhrát (teda kromě PJeje) :)
4) Když budete hrát, řekněte si jakému filmu, nebo knížce by se to mělo podobat. Je super, když se na tom shodnete. Vetšin ahry se odehrává v představě hráčů a podobnost s nějakým filmem je super v tom, že ta představa je skrze celou družinu podobná. Nestane se vám, že pak bude spor o to, co je uvěřitelné a co není.
pár rad přímo ke hře
5) když se hráči nudí, něco udělej. Každá skupina si vypráví vtipy, povídá o tom, co šlo v kině nebo telce a tak. Na tohle nech čas na začátku hry. Když se to později vrátí během hry, je něco špatně, ztrácíš pozornost hráčů. Někdy se to hodí a je to v pořádku, většinou to al ejen odvádí pozornost. To je pak lepší vyhlásit přestávku. Neříkej ale hráčům, "buďte zticha", spíš nahoď nějakou akci. "Támhle v rohu jsi si něčeho všiml. Je tam nějaký stín." Nebo "do hospody vpadl nařvanej barbar s obouručákem přes rameno, asi budou potíže." v tu chvíli máš hráče tam kde potřebuješ a akce může začít.
6) podobně jako když se hráči nudí, není od věci začínat nějakou akcí celé sezení. Obzvláště, když byla větší pauza mezi hrami.
7) stejně tak, když hráči nevědí jak dál, udělej něco ty. pohoď nápovědu, dej jim vzkaz, zapal barák :)
tajnosti:
8) tajnosti v družině jsou ošemetná věc. Některé družiny na ně hodně hrají, ale má to svá úskalí. Já to dělám tak, že většinu informací odehrávám s celou družinou, kromě pár záležitostí dotýkající se přímo konkrétní postavy a hráče. Když budeš hrát tajně, s někým za dveřmi, ztratíš pozornost hráčů co jsou zrovna mimo. Ta se velmi těžko získává zpět.
9) některé tajnosti mohou přispět ke hře, třeba když si někdo něčeho všimne, nebo jeho postava díky svým znalostem něco ví. Dobrá rada je, dávat tyhle informace hráčům, co se o ně podělí. Dříve nebo později, je v nějaké podobě ostatním sdělí. Nejhorší je dát informaci do hry, ale hráč ti ji zazdí. To je jako by nic neudělal.
10) tajnosti postav, jejich minulost, je dobrý základ pro další příběhy. Družinku si může najmout dědeček hříbeček a dát jim úkol, ale to za chvilku omrzí. o dost lepší je, když družina postupně řeší záležitosti jednotlivých postav. Něco z jejich minulosti, něco co ví třeba jen on a ještě někdo další. PJ jen dává pozor, aby se střídalo kdo je zrovna v centru dění. Aby s ena všechny dostalo.
11) někteří hráči vyrábějí dlouhosáhlé životopisy svých postav a jiní vyplodí sotva řádku. není špatné, když hráčům řekněš, "vyber si jednoho z družiny a příště mi řekneš, co jste spolu zažili". Stačí čtyři věty, nic moc konkrétního, jen nápad. Pak to řekne tomu druhému a ten si zas vybere někoho jiného, dokud se kruh neuzavře. Výhoda je, že družina s epak trošku zná a ví proč je spolu. Tohle hodně pomáhá v začátcích a dělá se to místo takového toho "sešli jste se v hospodě a znáte se", jenže hráči moc dobře vědí, že se postavy neznají a hrají hodně na sebe, někdy až moc. Nech si tuto radu třeba na později, až tenhle problém nastane.
příběh
12) nakonec příběh. Povšimni si, že ty dobré filmy mají nějaký začátek a dost často i dobrý konec (myslím překvapivý, zajímavý, ne nutně happy end). Ty začátky se vymýšlí snadněji, ty konce o něco hůř. Vprůběhu dojde k různým překvapením a zvratům. Zkus to taky tak. Zkus si představit, co by se mohlo dít, ale nenuť hráče, aby dělali přesně to co jsi si vymyslel. Daleko lepší je, vhodit to do placu, když neví jak dál. Družinu někdo najmul na odhalení záhady starého domu, kde straší. Najdou tam ducha, který tam straší a kilnou ho. Jdou to zapít do hospody a v nejlepším se jejich sponzor připlazí s kudlu v zádech. Kdo to udělal? a hlavně proč? Je za tím duchem něco jiného? Přežil sponzor tento útok? Díky postavám? nakonec se ukáže, že dům je cenné dědictví a duch dědečka tam strašil proto, aby se jej majitel zbavil. Stopa pak může vést k někomu, kdo chamtivému bratranci prodal kouzlo na vyvolání ducha.
13) poslední rada. nejdůležitější je, aby to byla zábava. jak pro hráče tak i pro tebe. porubat pár enemáků je super, ale když je to pořád dokola, omrzí to. pátrat po záhadném vrahovi je paráda, ale jednou ho musíš dostihnout a potrestat, třeba zabít v super souboji. Střídej to a ptej se hráčů co by rádi. Třeba po hře, po mailu, na webu v diskuzi. Často ti nic moc neřeknou, ale občas se zadaří.
sry za dlouhej příspěvek, snad to trošku pomůže.