Lethrendis:
První bod to nemám rád u lidí obecně, takže nemůžu než souhlasit.
Tvůj komentář k přípravě, nevím jak to přesně do detailů bylo myšleno od ostatních, ale tak jak jsem to myslel já, a také jak jsem to pochopil u ostatních (s výjimkou Jersona, tam to má jiný důvod, neboť systém Omegy, tak jak jsem ho pochopil je na tom postavený, což vysvětluje větší nároky na hráče na přípravu, a pokud jim nevyhovuje, tak pro ně není Omega vhodná) omlouváme pasivní hráče, kteří na mohutnou přípravu nejsou, ale říci, co jejich postava bude dělat, nastudovat si pravidla, případně dodělat background postavě, nebo přestoupení na level je podle mě minimum toho, co bych jako hráč pro tu hru měl udělat.
Dám příklad s pravidly máme v partě hráče, který je pracovně dost vytížený (opravy strojů po celé republice, a kolikrát tam jeden den jede zařídí mu hotel a za 4 dni jede zpátky) scházíme se pravidelně v neděli, přičemž on dost často kvůli práci nemůže, ale ve chvíli, když dorazí tak ze hry nemá nikdo požitek, protože se většinu hraní řeší jeho schopnosti, které si za rok hraní nebyl schopný přečíst (o pravidlech ani nemluvím). Je smutné, když jako PJ jsem mu už musel na desky s deníkem (do deníku bych si to nedovolil někomu psát) napsat velikost jeho zákeřného útoku na jeho úrovni (tulák DnD 5e), přičemž ví, že právě kvůli přehledu jsem se dělal s webovými stránkami, kde to má během 5-ti minut přečtené, když by chtěl, nebo u hry, když si není jistý tak do minuty nalezené na telefonu.
Chápu, že každý holduje něčemu jinému, někdo velkou přípravu miluje, někdo zase velkou přípravu nesnáší (asi mu přijde, že ho někdo do něčeho nutí), ale já se vyjadřoval k minimální hranici přípravy z pohledu hráče, pak z toho je PJ znechucen a nedivím se, že to nechce dělat.