Hm, styl hraní.. předně, záleží, jak často se lidi viděj, jak často hrajou. A taky kdo spolu hraje, zda známí nebo opravdoví kámoši.
My máme mezi hrama velký časový rozestupy (měsíce), takže třeba i několik hodin dáváme dohromady, co se stalo předtím, co vlastně všechno umí naše postavy a co chceme.. Navíc se nevidíme s kámošema jindy, než na tohle hraní, takže tím je trochu daný i to, že se hrou opravdu jen bavíme. Vůbec neženeme hraní postav do krajnosti a užíváme si mimoherní vtípky a tak.
Kupodivu ale možná díky tomu, jak zřídka hrajeme, jsme se všichni posunuli od hraní za postavy k hraní
skrze postavy - nemáme už takový ostych vžít se do jejich kůže, postěžovat si na strádání při delším putování divočinou nebo si zařádit v hospodě včetně všech přípitků a poplácávání číšnic in natura :) Když tak nad tím přemýšlím, tak mým cílem už není s postavou něčeho významného dosáhnout. Spíš chci mít někoho zajímavého, něčím důležitého a prospěšného "družině", něčím odlišného od zbytku... výrazný typ postavy, která stojí za zapamatování. Stejně jako její činy, ať už to jsou bejkárny nebo něco slovutného :)
No a co se týče vlastního stylu hry - jak už tu řada lidí ví, :) mam rád pořádnou bitku, boj, kdy je třeba maximálního vypětí a spolupráce všech, aby přežili, aby zdolali značně silnějšího protivníka. A třeba i kousek štěstí.. Jenom o boji to ale vůbec není. Obecně to vypadá tak, že v našich družinách je vždy nějaká hlavní postava, která má mocný důvod toulat se po nebezpečných krajích nebo se dokonce do nebezpečí vydávat. A na ní se "nabalí" ostatní z družiny. Takže hodně cestujeme, udržujeme si nezávislost a volné ruce - netoužíme nikdo po zprávě panství, budování kariéry apod. opět, tohle ale myslím souvisí s tím, že je těžké si pamatovat jména a rozhovory s CP několik měsíců do další hry, jinak by asi taky hra vypadala jinak a snažili bysme se víc zapadnout do herního světa.