Věci se ustálily a vracejí se do starých kolejí. Stavil jsem se párkrát k Nuanovi na poker. Někdo se zeptal, co jsem dělal s těmi zbraněmi. Řekl jsem mu, že jsem je předal kupci a že netuším, k čemu nebo kde je hodlá použít. Víc nikoho nezajímalo.

Sedím na své nové terase a dívám se přes pár mrakodrapů na moře. Mohlo by se zdát, že věci skončily, ale není to tak. V mém trezoru se pořád nachází dvaatřicet fotografií upírů a na padesát fotek lidí, co se s nimi přátelí. Sedmnáct z nich jsou poměrně významní politici, businessmani, nebo funkcionáři. Asi deset dalších má různé významnější posty v různých organizacích. Ještě nevím, co s nimi udělám. Budu ten bar dál sledovat. Pak ty fotografie možná pošlu dál. Možná udělám Moebiovi hezké Vánoce.
A tam venku určitě čeká něco dalšího. Teď, když vím, jak se věci mají, je jen otázka času, kdy na ulici narazím na něco dalšího. Nebo kdy na to narazí Tommy nebo Sára. Nebo kdy přijde od Moebia další balíček.
Yvonnina krev už plně zmizela z mého systému. Dokáži rozšířit své vnímání do úrovní, které nejsou pro ostatní normální. Asi se zkusím naučit víc.

Ale proteď se jedna kapitola New Yorského šílenství uzavřela. Tohle je poslední zápis v tomto sešitě. Uložím ho někam hodně hluboko do bankovních sejfů, nebo možná na nějaké jiné bezpečné místo. Uvažuji o tom že bych udělal i nějaké kopie. Co se bude případně dít dál bude zapsáno někde jinde. Nejspíš tenhle sešit už ani nikdy neotevřu, takže vy, co čtete tyhle řádky, jste dost možná první, kdo jej otevřel po velmi dlouhé době. Možná po celých letech nebo desetiletích. Jeho obsah není výmysl, je to skutečný popis toho, co se poslední rok dělo. Doufám, že vám bude varováním i návodem, že vám pomůže, nebo možná zachrání život. Pokud jste se s něčím již setkali, tak víte, o čem je. Pokud ne, pak věřte, že se okolo vás nachází víc, než víte, věci, které vás mohou ohrozit i zabít.

Pokud tenhle sešit najdete v době, kdy budu naživu, můžete mě najít, pokud to budete potřebovat. Pokud to uděláte, tak mi ho vraťte. Nechtějte vědět, co bych dělal, kdybych zjistil, že ho máte, ale nevrátili jste ho.
A kdybyste ho našli a nekontaktovali mě, dobře si rozmyslete, co s ním děláte. Nedávejte ho nikomu, kým si nejste jisti. Mnoho lidí, i, nebo spíše zejména, ze státních institucí, by s vámi mohlo naložit velice zle, kdyby jste jim ho předali. Nemyslete si, že vláda neví o tom, co se děje. Na to je to příliš rozsáhlé, příliš očividné. A protože to ví, tak určitě nemá zájem na tom, abyste to věděli vy.

S upřímným přáním mnoha štěstí
Jack Norrman, 30. srpna 2009, New York city