Setkání

Z klanu Bambusového stvolu jsou vysláni Meng Li a Gan Xianghua, která ale na poslední chvíli musí zůstat. Dcera Jian Boa, Mei, totiž ztropila scénu, protože chce jít spolu s „velkou sestrou,“ a je nutné ji nějak upokojit, aby ji ještě nenapadlo se navzdory zákazu samotnou odplížit. Meng jde proto sám a ke svatyni zelené žáby doráží v hodině koně s předstihem před zástupci klanu Mraků a větru, Lu Jim a Xie Xiuem. Ti se za chvíli objevují a poté, co se Xie unaveně posadí na kámen, dojde na rozpačité představování. Z rozhovoru vyplývá, že všichni vědí přibližně to samé, a není proto důvod déle se zdržovat. Xie se ještě pokloní duchu zelené žáby a trojice se vydává směrem k vesnici Gongbu ležící u jezera. Cestou potkávají skupinku dětí, které se zpěvem nesou ke svatyňce žabku. Lu se k popěvku připojuje na flétnu a hraje po zbytek cesty do Gongbu. Zanedlouho se vynořují s lesa a a sházejí k vesnici. Svah je poset rýžovými políčky, na kterých se lopotí vesničané. Na svahu jsou tu a tam vidět hroby, lidé jsou tak se svými předky i při práci na poli. V Gongbu se Lu a Xie zajímají o něco k snědku, Mengovu pozornost upoutá spíše velký obchodní sampan připravený k odplutí. A tak zatímco si jeho společníci objednávají v hostinci u přístaviště, jde se zeptat, zda-li by se nemohli svézt. Kapitán se tváří odměřeně, ale prý je klidně vezmou,.Musí si ale pospíšit, protože se už vyráží. Meng proto běží popohnat Xieho a Lua, kteří z toho nejsou moc nadšeni, ale nakonec si nechají jídlo zabalit s sebou a pospíchají za ním k sampanu.

Plavba

Cesta po jezeře poklidně plyne, Xie a Lu spokojeně pomlaskávají, zatímco Meng mlčky sleduje hladinu jezera a menší rybářské sampany. Když opouštějí jezero, tak při ústí řeky potkají jiný obchodní sampan mířící opačným směrem. Mezitím také od posádky zjišťují další novinky o přepadení vesnice Liangwa. Řeka je lemována lesy a líně plyne k severu. V zákrutu kde se řeka také zužuje vyrazí od břehu sampan se šesti ozbrojenými muži a ve stejný moment vyletí od protějšího břehu salva šípů, které se zabodnou do boku lodi. Bandité ze člunu vyhrožují a přikazují, ať všichni naskáčou do vody a nic se jim nestane. Naše trojice se nedá zastrašit a odpovídá v podobném duchu, zatímco se kapitán a jeho muži krčí v schovaní mezi nákladem. To už je ale menší sampan u boku většího a z břehu se spustí další salva šípů. Několik jich zasáhne Menga, ten ale jen zavrávorá a odhodlaně se vrhá s taseným mečem na nejbližšího lapku, který se snaží dostat na palubu. Jednou ranou mu odtíná paži a lupič s výkřikem padá do řeky a mizí pod hladinou. Mezitím Xie roztříští holí lebku dalšímu z banditů a Lu mocným skokem překonává několik metrů a přes hlavy banditů dosedá elegantně na záď jejich sampanu. Protože je neozbrojen, nepovažují ho lupiči za nebezpečného a se zlým úsměvem se mu postaví jen jeden, ozbrojený dvěma krátkými meči. K jeho překvapení ale Lu dokáže útokům uhýbat a dokonce se skoro podaří mu jeden meč vyrazit z ruky. Při dalším roji šípů je těžce raněn Xie a vrhá se na palubu mezi zboží k posádce. Jak vysypává brašnu a snaží se ošetřit, dopadá vedle něj bezhlavé tělo. Tak totiž dopadají všichni, kdo se dostanou na dosah Mengova meče. Ten stíná hlavu jednomu z lupičů, který se dostal na palubu, a mocným obloukem pokračuje dále a usekává ji i druhému. Odťatá hlava doletí až na břeh, kde byli skryti lučišníci a tímto momentem také ustávají salvy šípů. Lu už nyní musí čelit dvěma protivníkům a přesila se projevuje. Lu si odnáší sečnou ránu na ruce a přes hruď. V návalu zlosti se mu podaří sevřít hrdlo jednomu z lapků, ale protože kvůli poraněné ruce nemá dostatečně silný stisk, protivník se ze sevření dostane. Meng seskakuje na malý sampan Luovi na pomoc a oba zbylí bandité se vrhají do vody a plavou ke břehu o holý život. Po bitvě Lu s Mengem uváží nově nabytý sampan k obchodnímu a vrací se na palubu. Xie ošetřuje raněné a kapitán s posádkou překypují vděčností. Během uklízení lodi Meng pozorně ohledává zabité protivníky předtím, než je hodí přes palubu. U dvou z nich nachází tetování v podobě tygří hlavy, u jednoho na lopatce u druhého na hrudi. Kapitán se představuje jako obchodník Wu Ling a slibuje zachráncům velkou hostinu. Lu ho zpovídá ohledně nákladu a naše trojice pak rozebírá situaci. Zbytek cesty již probíhá v poklidu a do Liangwa doplouvají postavy s hodinou opice.

Liangwa

Vesnice vypadá jako další jí podobné a jen zbytky ohořelých sampanů v přístavišti napovídají, co se tu stalo. Wu zve ihned postavy do hostince, že všechna útrata jde na něj. Xie a Lu se bez okolků pustí do jídla, Meng je střídmější. Během jídla Wu barvitě líčí hostinskému a několika hostům příběh, jak jej tito hrdinové zachránili spolu s lodí a posádkou. Zklamán, že nemá větší publikum, slibuje naší trojici, že o jejich činu poví všude, kde cestou do okresního města zastaví. Při této zmínce Xiemu zaskočí sousto a přesvědčuje obchodníka, ať raději pomlčí. Vysvětluje, že by tak mohl přilákat další pozornost lupičů, neboť kdo ví, jaké mají kontakty. Wu se omlouvá za svou krátkozrakost a po chvíli se zvedá, aby zase vyrazil dál po řece. Zanechává u majitele hostince peníze na útratu postav. Ti pak žádají hostinského, aby jim sehnal starostu vesnice. Hostinský se za chvíli vrací s postarším mužem s dlouhým vousem, který se představuje jako starosta Pao a na pokyn postav líčí, co se zde událo. Bandité přišli v hodině tygra od jihozápadu, jak si všiml ponocný Fei, kterého přitom udeřili do hlavy. Vážně raněný je rybář Mu, kterého ztloukli, když kradli v přístavišti sampany. Nikdo další naštěstí nebyl raněn. Zbytek vesnice se probudil až s požárem sýpky a dvou sampanů. Zbývajících pět lapkové ukradli a naložili na ně rýži ze sýpky. Později při cestě na rýžová pole pak lidé zjistili, že je poničeno několik hrobů. Postavy navrhují, aby s nimi šel starosta prohlédnout ukořistěný sampan, jestli by to nemohl být jeden z vesnických. Pao je nejprve zavede za tesařem Pu, který poté sampan v přístavišti s jistotou poznává. Po rozboru situace se postavy rozdělují. Xie jde prohlédnout raněné a Lu, Meng a Pao jdou k hrobům. Xieho tesař dovede nejprve k domu rybáře, kde je vítá uplakaná paní Mu. Těžce potlučený Mu leží v bezvědomí na posteli. Xie ho odborně prohlédne a převáže zranění. Poradí ještě paní Mu nějaké léčivé byliny a jak má manžela ošetřovat. Ta je viditelně klidnější a ptá se Xieho na jméno, aby po něm mohli pojmenovat dalšího syna. Xie je dojat její vděčností a ujišťuje ji, že se Mu brzy uzdraví. Ponocného Feie nachází sedět s ovázanou hlavou před domkem, jak se vyhřívá na jarním sluníčku. Dovídá se další podrobnosti o tom, jak lupiči přišli, že jich mohlo být dvacet až třicet a také to, že Fei má na něj velkou zlost. Nejen proto, že ho praštili ale i kvůli znesvěcení hrobů. Kletbami na jejich adresu tedy nešetří. Ponocný jej dále informuje, že poslal syny, aby se poptali po okolních vesnicích a že bandité se sampany podle všeho dozajista směřovali po řece na jih. Xie mu poděkuje za informace, zběžně prohlédne zranění na hlavě a rozloučí se. Cestou ke hrobům starosta Pao lamentuje nad situací ale zároveň hledá i světlé stránky, že nikdo nebyl zabit a že většina rýže byla už rozdělena mezi obyvatele díky přípravám na Den jarního draka... Lu prověřuje jeho paměť a vyptává se na cokoli podezřelého v posledních dnech, jestli se třeba neobjevil nějaký divně se chovající cizinec. Při zmínce o tetování tygra se Pao zamyslí a říká, že akorát slyšel děti povídat si něco o muži, kterému říkali „Tygr.“ Na svahu u rozbitých hrobů se Lu ptá, jestli měly poškozené rodiny něco společného nebo jestli někdo nedávno nezemřel. Starosta odpovídá záporně a Lu jej posílá sehnat děti, které mluvily o „Tygrovi.“ Spolu s ním odchází i Meng. Lu se tak může nerušeně věnovat ohledání. Potvrzuje se jeho podezření, že si lapkové zašli od přímé cesty k vesnici, jen aby bezdůvodně poničili hroby. Trojice se schází na návsi a sděluje si informace, postřehy a domněnky. Po chvíli si všimnou starosty s malým chlapcem, kteří stojí opodál tak, aby postavy nerušili. Na pokynutí přicházejí blíže. Starosta vysvětluje, že se děti příliš ostýchají a proto že vede jen malého Li. Ten však není ostýchavý ani v nejmenším a projevuje velký zájem o Mengův meč. Chvíli tedy spíše Li vyslýchá Menga, než Lu a Xie spojenými silami převedou téma hovoru k „Tygrovi.“ Postupně se dozvídají, že to je velký, holohlavý muž s tetováním tygra na hrudi. Ve vesnici byl předevčírem, chvíli obcházel kolem a pak odešel na jihozápad. Li pak chce na Mengovi, aby mu předvedl, jak zachází s mečem. Lu mu místo toho vytáhne minci z ucha, což se Liovi líbí, protože si může minci nechat. Rychle pak s mincí v rukávu odchází, aby se pochlubil ostatním dětem. Lu se vydává zpátky po stopách lupičů, které vedou stále na jihozápad, až se po čase ztrácejí. Xie a Meng se mezitím v Liangwa dozvídají o starém chrámu na jihu, kde straší. Mohl by to být podle jejich názoru dobrý úkryt pro skupinu lupičů a chtějí proto, aby je tam někdo z vesnice dovedl. To vyvolá velkou nervozitu, až se nakonec nabídne ponocný Fei, i když se je snaží přesvědčit, aby tam šli až ráno. Po soumraku se vrací Lu a postavy společně řeší, kam vyrazit. Jestli směrem odkud lupiči přišli a kde by měla být opuštěná vesnice po předchozím osídlení, nebo k opuštěnému chrámu. Meng poukazuje na fakt, že bandité ukradli sampany a že je proto třeba hledat při řece nebo na jezeře. Lu je ale zaujat strašidelným chrámem.

Les za noci

Ještě v noci tedy naše trojice vyráží pod vedením Feie na jih do lesa. Lampu s sebou nesou kvůli možnému střetu s bandity u chrámu zhasnutou a tak ve tmě mezi stromy klopýtají a chvílemi i bloudí. Fei často zastavuje a rozmýšlí kudy dál, až nakonec zastaví s tím, že už jsou skoro tam. Připomíná postavám jejich slib, že s nimi nebude muset až k chrámu. Takže na ně počká tady, jestli se vrátí. Ukáže jim směr, kterým má být nedaleko kopec s chrámem. Trojice se nejprve dohaduje, kdo půjde jako první a Fei se jim při tom snaží jejich nápad rozmluvit, aby se sem vydali až ráno. Nakonec Lu sám vyráží udaným směrem a Xie s Mengem se vydávají za ním. Po chvíli opravdu dorazí ke kopci a vydají se proti proudu potůčku, až dorazí nahoru na mýtinu, kde je ve svitu hvězd vidět jakási polorozpadlá budova z bambusu. Jak tam tak stojí, ozve se z chrámu táhlé kvílení. Poté z patra vylétne stín, přeletí nad mýtinou a zmizí zpátky uvnitř. Okny a dírami ve zdech v patře začíná vycházet jasné červené světlo. Lu se přesto opatrně plíží mezi stíny k budově. Přízemí je prázdné až na trosky a zbytky oltáře. Elegantním skokem se dostane na střechu vedle okna, která je ještě ve stavu, že ho udrží. Opatrně nakoukne oknem dovnitř a přímo do rozježeného vousatého obličeje. Tvor uvnitř do Lua s bafnutím strčí, až ten málem spadne, a světlo zhasne. Lu se rychle vrací ke svým společníkům a vyprovází jej halasný smích odněkud z chrámu. Xiemu a Mengovi sděluje, že podle něj o žádného ducha nejde, že je tam nejspíš jen nějaký poustevník. Xie navrhuje zkusit s ním promluvit, jestli něco neví, ale nakonec se všichni tři vracejí k Feiovi. Ten když je spatří, tak po nich hodí hrst rýže, aby se přesvědčil, zda jsou to skutečně oni a ne strašidla. Fei je rád, že se jde zpět rovnou do vesnice a tentokrát i s rozsvícenou lampou. Lu zaujal roli průzkumníka a tak se pohybuje o něco napřed před ostatními a chvílemi se jim ztrácí z dohledu. Najednou Lu dostane divný pocit a rozhodne se jít kousek obloukem. Tušení se ukáže jako správné, protože za chvíli spatří ve tmě siluety dvou přikrčených postav. Kradmo ale rychle se Lu vrací k ostatním, aby je varoval. Sotva jim stihne oznámit, že vepředu někdo číhá, když se před nimi rozsvítí lampa, v jejímž světle spatří tři postavy vyzbrojené jako vojáky. Záhy se ukáže, že tato trojice není vůči postavám nepřátelská, naopak navrhuje spolupráci. Střetli se totiž s členy stejné tlupy banditů. Při šarvátce s dvanáctičlennou skupinkou přišli o dva muže a jeden byl zajat. Jejich vůdce Ruan Chong je skoupý na slovo a zjevně zvažuje, kolik toho může prozradit. Navrhuje pořádnou rozpravu ve vesnici, s čímž postavy souhlasí a všem sedm se mlčky vrací do vesnice. Zde ještě probudí hostinského a vnutí se dovnitř. Lu ovšem zůstává na okraji vesnice a bedlivě pozoruje okolí, zda se neobjeví něco podezřelého...