květen, 18. (vysvětlím vzápětí)

Janos je pryč. Ale je to... v pořádku. On... nebyl teď. Jen Královna ví, co se v budoucnu stane, že ho to zavede na tak... temnou cestu. Ale má zájem na tom, aby její služebník šel dál, takže jsem klidná.
Postavil nám portál, který nás vzal ze Sarbatoin, do... Sarbatoin. Správného, tentokrát. Vstoupil taky, ale nevyšel s námi. Dává to smysl, Janos teďje někde na cestě a kdyby potkal sám sebe, asi by to nedělalo dobrotu. Nic z toho, co se stalo, se ode mě nedozví.
To, co se nám zdálo jako pár dní ve Stínopádu, tady uběhlo jako skoro dva měsíce. Všechno kvete...
Paní Maeve byla tak překvapená, a tak ráda, že nás vidí, že nám i odpustila ten záhon rajčat, který zlikvidoval Metoděj, když se pustil za nějakým motýlem.
Starosti neskončily... pořád se musím nějak vyrovnat s tím duchem uvnitř mě... Ale na to bude čas později, teď chci jen odpočívat a vychutnávat jaro...

Doufám, že se Janos, ten co je teď, brzy vrátí.

Doufám, že Janos, ten co bude, mířil ke šťastnému konci.