31. hra

Sek stíhal sek, výpad za výpadem. Samirovi se táhl přes hruď hluboký šrám. Kolman krvácel na rameni a na stehně. Ostatní nevěřícně zírali na krvavý souboj členů družiny.
Dayak se škrábal z vody k bojujícím druhům. Voda posvátné tůně se barvila kolem něj rudě, z jeho četných ran. Ale ne jen kolem něj, mnohem víc kolem dvou kohoutů z družiny.
„U psí prdele, co to tu vy zmetci vyvádíte?“ obořit se na ně.
Ale oba družiníci jej nevnímali, štěkali na sebe kletby a urážky, prolnuté výzvami. Občas doplněné rychlým výpadem. Oba věděli, že jediná chyba znamená smrt z meče druha z party.

Morro se zjevil na širém kulatém prostranství, očividně sem byl teleportován tou prokletou kostkou. Podlaha kruhového náměstí byla poseta runami a složitými obrazci. Kolem se zvedali roztodivné věže a můstky bizarních tvarů. Místo nebe špičky věží mizeli v jakémsi zářícím oparu u bledého stropu. Bylo jisté, že se nachází v uzavřeném místě.
Náměstí bylo plné podivných bytostí a stvůr, pramálo z nich bylo pozemských. Spíš se jednalo o všelijaké démony a zrůdy.
Všichni otočili hladové oči na Morra uprostřed náměstí.
Pohotově si všiml tří bytostí s křídly na jednom můstku. Byli to snad andělé! Ale tvářili se znuděně a o Morra nejevili zájem. Zato nedaleko u stěny odpočívali čtyři Gythiankové.
Zpoza jedné z věžiček se přiřítil tvor vzhledu velkého brouka, nedělalo mu problém pohybovat se po věži dolů.
 Zastavil se těsně před Morrem se vztyčeným mečem. Jednou nohou ho nečekaně srazil k zemi a velkým okem si jej bedlivě prohlížel. Morro cítil jak je noha, jež ho tiskla k zemi,  chladná, byla snad z oceli.

Kolman se Samirem stáli zaklesnuti proti sobě a cedili skrz zuby hrozby. Do toho se ostatní překřikovali, jak se má spor urovnat.
Nakonec oba soci zvolili přísahu na pohár. Dayak vyndal z batohu pradávný artefakt a postupně do něj začali všichni dávat krev, krom skřeta.
Samir do poháru v Arrikových rukách vhodil rubín, dotkl se poháru a vyřkl: „Pokud budu někdy prchat z boje, nebo opustím svoje družiníky, nechť se změním v saruta!“
Dayak souhlasně zamručel. Badag zamáčkl slzu, když viděl to plýtvání kameny.
Kolman vhodil do poháru další rubín a přísahal: „Pokud úmyslně napadnu člena družiny, nechť se změním na saruta!“
Dayak povytáhl obočí, ale souhlasně zakýval hlavou. Badag vložil hlavu do dlaní, z toho plýtvání kameny se mu chtělo brečet.
Ostatní též přísahali oddanost družině, skřet se zdržel.
„Nemohu přísahat na Vaši bohyni, když uctívám jiné bohy. Ale máte mé slovo,“ ujistil Badag ostatní.
Arrik pronesl složitý rituál a vyzval bohyni, aby přísahy přijala. Na oplátku se v mžiku na poháru objevil nový výjev, přibyl tam sarut, jež se opíral o dva rubíny.

Brouk odkvačil z náměstí. Sotva se Morro postavil a teatrálně oprášil, vyrazil k němu jeden z démonů. Morro nelenil, rychle vytáhl měšec a vykřikl na Gythianky: „Mám peníze, zaplatím za ochranu.“
Gythiank v nejvíce nazdobené zbroji pokýval hlavou, ale víc nereagoval.
„Dám rubín,“ opět vykřikl Morro, jak se démon blížil.
„Jsme čtyři,“ opáčil Gythiank klidně.
„Dám čtyři,“ neváhal Morro ani na okamžik. Gythiank pokýval hlavou a vyrazil k němu, tři zbylý za ním, ruce na jílcích svých krásných katan.
U Morra byli všichni stejně. Hlavní Gythiank se jen podíval na démon a opáčil: „Víš, jak si dopadl minule..“
Démon hluboce zavrčel. Chvíli Morrovi vyhrožoval bolestivou a pomalou smrtí, ale pak se stáhl.
Vrátili se ke zdi. Vůdčí Gythiank se představil jako Tershach, ostatní prakticky nemluvili. Postěžoval si, že v tomto prokletém vězení už musí být celá léta, ale nejde odsud otevřít cestu ven.

Morro ještě promluvil s jedním démonem, který až nápadně připomínal ty vyobrazené v chrámu Černé bohyně. I ten si postěžoval na dlouhé věznění, ale podřekl se, že v Morrovi cítí démona spřízněné krve a vyzvídal, zda nebude zachráněn.

Dayak s Kolmanem krví přivolali démona, jež byl jejich součástí a dohodli se sním na obchodu, otevře jim bránu do Morrova vězení, kterého musí cítit, protože je to také jeho součást a za to mu věnují onu prokletou kostku. Démon souhlasil, ale dal jim podmínku, za pět minut musí být na nejvyšší věži, kde jim otevře bránu zpět. Pokud to nestihnou, bude to jejich smůla. A tak se i dohodli. Avšak kostku si smí démon vzít, až otevře portál zpět.
Mladý kněz Pilzer bude strážit u jezírka.

Několik dní se připravovali a dávali dohromady. Pak nadešel čas, v tichosti plné napětí se vyzbrojili a seskupili. Kolman kapkou Dayakovi krve přivolal démona.
Zhmotnil se přímo před nimi, místo jakéhokoliv proslovu bleskurychle  sekl pařáty po obličejích prvních řady, způsobil každému krvavý šrám přes celou tvář,pokračoval, až měl na pařátech krvavou kapičku každého z nich. Pak zaburácel nesrozumitelné zaklínadlo, všichni ucítil jiskření magické energie a před nimi se zhmotnil modravý portál. Dayak opatrně upustil kostku do tůňky, aby to nebrala jako hod.
Neváhali, naskákali do portálu.

Morro se zrovna nudil s Gythianky, byli to společníci málomluvní. A žádná velká zábava tam nikde nebyla, už z důvodu, že neriskoval opustit jejich společnost.
Náhle vznikl poprask, uprostřed náměstí vzplanul modravý portál. Do té doby laxní vězni náhle ožili a jako velká vlna vyrazili k portálu.
Z portálu vyskákala družina s připravenými meči. Když viděli blížícím se masu těl, rychle vybrali nejsnazší směr a probili se pryč. Kolem portálu se strhla strašlivá řež, do které se zapojili i dévové.
Morro spojil obě družiny, Tershachovi pláli oči, když vycítili naději útěku.
Bohužel se strhla hádka, kam mají vyrazit, část družiny byla přesvědčena, že démon říkal na nejbližší věž a druhá část si myslel na nejvyšší věž.
Badag se pořádně rozhlížel, u všech bohů, tohle je nějaká strašlivá aréna, proběhlo mu hlavou.
Vybrali cestu na nejvyšší věž, která byla skoro i nejvzdálenější. Ale Tershach je jistě vedl, znal to tu jako své boty. Dokonce se k nim přidal i spřízněný démon.
Probili se několika schodišti a věžemi na široký můstek, který vedl do bachraté věže.
 Jakmile vstoupili dovnitř, ocitli se v obrovském sálu s mozaikovou podlahou, který se na první pohled nemohl do věže vejít. Uvnitř sálu u podivného oltáře byl obrovský tvor, strašlivý démon. Hadí tělo, ženská hruď a hlava s plavými vlasy a šest rukou. Démon vycenil zuby v pohledné ženské tváři a zařval strašlivým skřekem, všem tuhla krav v žilách a těžkly nohy. Hadí démon měl během okamžiku ruce plné zbraní a již se šinul na družinu. Ta se statečně vrhla do boje s tou hroznou stvůrou.
Velmi dobře si vedli Samir s Badagem a málomluvný gythiank, říkejme mu Ranch. Nakonec Samir se skřetem padli pod množství úderů hadího démona. Ale to už řádil Kolman s Dayakem. Nutno říci, že nejlépe ze všech si proti démonovi vedl Ranch, který zastínil všechny ostatní včetně svého velitele. Jeho katana byla naprosto smrtící.
To spřízněnému démonovi se tak dobře nevedlo, skočil po hadí stvůře, ale ta jej škrtila svým ohyzdným ocasem a ještě jej několikrát uštkla žihadlem na jeho konci.

Hadí démon padl na podlahu a všude se rozlévala jeho smrdutá olejovitá krev. Dayak s Kolmanem vzali na záda skřeta a Samira. Arrik vyrval mrtvému démonovi kouzelnou hůl, kterou sesílal ohnivé stěny a vyrazili dál.

Blížili se k poslední můstku. Cestu jim zkřížil kovově lesklý brouk. První se s ním střetl démon, ale pod vlivem jedu v žilách neustál první útok a byl sražen z můstku někam do spleti staveb.
Následně se mu postavili Gythiankové, kteří mu velmi statečně čelili. Bohužel jeho pařáty, pevné jako ocelové čepele si vybírali svou daň, než jej udolali, brouk srazit z můstku dalšího bojovníka a k lítosti všech to byl zrovna nejstatečnější Ranch.

Poslední schody brali po třech, první byl nahoře Morro na koberci. Na vrcholuu věže již zářil otevřený portál. Než všichni naskákali do portálu, Dayak na věž vyryl dýkou symbol Ilmišah a plivl dolů na rozběsněný dav na nádvoří, kde dávno původní portál chyběl.
S velkou slávou se všichni vítali u tůňky, Morro si s Tershakem vyměnili prsten a náramek na důkaz přátelství.
Mladý Pilzer byl velmi vyděšen, byli pryč tři dny a na pohled zestárli tak o rok. Démon si prý vzal kostku a otevřel portál jen před pár okamžiky, vůbec nečekal, kdo z portálu vyleze.
Tershak nabízel ostatním závazek pomoci za jejich záchranu, ale Dayak jej požádal o jinou službu. Předal Tershakovi dračí šupinu a požádal jej, aby mu ji dopravil až v okamžiku, kdy ji budu opravdu potřebovat a chránil ji s nasazením života. Tak se i stalo.
Na závěr Tesrshak všechny krom mladého Pilzera zasvětil gythianským rituálem válečníků na počest statečného Rancha, který padl v astrálním vězení.
Dojatý Morro se ostatním přiznal, že je zaskočen jejich odhodláním jej zachránit, sám na jejich místě by to asi neudělal, ale to se od teď mění!