27. hra

Hostina v trpasličím městě byla nekonečná, zejména však kvůli tomu, že se vrátil trpasličí princ. Trpaslíci hltali naše příběhy, nejvíce se zajímali o obry a draky. Dokonce i ostatní mé písně se zájmem poslouchali. Můj zpět je jistě okouzlil.

I když byla zábava zdánlivě bezstarostná, všiml jsem si, že skřety blízko města berou vážně. Sem tam přiběhl zvěd a vypil na ex korbel piva, až mu stékalo po fousech na břicho a zase odběhl. Dokonce se profláklo, že máme sebou Hlavu. Museli jsme tedy vysvětlit, jak jsme k ní přišli a jaké jiné jsme měli s elfy trable, což trpaslíci zhnuseně komentovali.

Najednou všechno stichlo. Před námi stojí Kazminův kněz Rudoočko. Chvíli si vychutnává ticho a pak nenuceně řekne: „Král vás očekává.“

Odvedli nás do trůnního sálu, kde ještě v chodbě nám Adaktalon vysvětlil, jak se máme chovat před králem. Sál byl ohromný, každý sloup opracován, jeden jako druhý s trpaslicí přesností, kde u stropu je spojovaly monumentální klenby. Celé to omocňovali salamandři, kteří prostřední část sálu osvětlovali. Všichni jsme si tu nádheru prohlíželi s otevřenými ústy, až na nás musel Adaktalon syknout, že přichází král.

Král byl obrovský statný trpaslík, byl již stár, ale stále z něj vyzařovala nepochybná autorita. V ruce měl krystal velký, jak půl chlapa. To bylo jeho žezlo. Uvítal nás jako přátele svého syna a pokynul, ať se mu každý podle svého způsobu a možností představíme. Někteří z nás to spíše odkoktali. Viď Parybo? Na králi však nebylo nic znát. Dlouho nám však pozornosti nedal. Poděkoval nám za syna a za statečnost před branami a připustil, že jsme vážení hosti. Pak se otočil ke svým rádcům a kněžím, kteří mu sdělili situaci kolem skřetí armády a nám pokynul, že můžeme jít.

Skřetí armáda se přibližovala k městu, ale dny byly dlouhé. Když byl útok na skřety připraven, nabídli jsme, že se vydáme na průzkum, kde se skřetí armáda právě nachází. Byla už kousek za branami. Šlo s námi i několik trpaslíků a později se přidali další a všichni jsme se vrhli na skřety. Bitva byla dlouho vyrovnaná, skřeti nás bojechtivě osekávali, ale nakonec jsme je náramkem zdecimovali, až přišli další trpaslíci a situaci už pak stabilizovali a nás odvedli zpět do trpasličího města. Jak jinak, oslavovat vítězství.