49. hra

...musím být v Elíziu, pomyslel si Adaktalon, kde jinde by mohlo být hnízdo Gryfů? Jeden z nich mu zbízka moudře hleděl do tváře, hnědé oko se ani nepohnulo, ostatní tvorové se potulovali líně kolem. Vidění mu náhle přerušila sprška ledové vody, z dřevěného kýble. ,,Uhněte mrchy" zaklel podsaditý muž s vědrem a nakopl sedící slepici na Adaktalonově hrudi. ,,Pane proberte se" třásl s kouzelníkem, ,,ve městě je válka, zkuste se zvednout, uvnitř Vás dáme s mou ženou dohromady." Adaktalon se těžce zvedl, zavrávoral a z cestovního vaku mu vyklouzla křišťálová koule a hned za ní i temně rudá. Pokusil se něco říct, ale mysl mu zase selhala. O hodinu později již seděl při smyslech v telpé suché místnosti s mužem jménem Dirk a jeho ženou. Na dubovém stole před ním stál flakon s nazelenalou tekutinou s naloženým jedovatým hadem uvnitř. Vedle něj leželi úhledně složené jeho věci, čistý plášť, vak i obě vzácné koule. ,,Vypijte to pane, postaví Vás na nohy, mám ho z Aktaru". Adaktalon lektvar znal, takový pil Muflon v aréně a pěkně ho nakopnul. Usmál se, jak to umějí jen kouzelníci, zašátral v měšci a hodil na stůl diamant. Dirk se ženou se uctivě uklonili a nechali Adaktalona lektvar vypít. Poté šli věci rychle ráz naráz, lektvar vehnal do žil kouzelníka zpět sílu, ale na unavenou mysl měl prapodivné účinky. Se smíchem a motajícíma se nohama vyrazil Adaktalon do města kde zuřila bitva. Lidé, prchající po ulicích, viděli kouzelníka jak si pyšně vykračuje uprostřed ulice a v každé ruce drží jednu kouzelnou kouli. Byla to zvláštní podívaná, která nemohla uniknout ani přítomným elfům, kteří plenili město...

...Muflon, Lambér, Drogon a Berzekk s ostatními se hnali hlavní třídou směrem k přístavu. Okované boty trpaslíků temně duněli, jejich princ Ragar Palcát měl oči podlité krví. Strašně se těšil na další řež. Jak předpokládali, elfové se vylodili v přístavu a snažili se ovládnout město. Cestu jim však zahradila ohromná barikáda, kterou statečně bránila místní domobrana. ,,Uhnětéé lidi - zařval bělovlasý trpasličí kněz Berzerin a během několika chvil vyhodil barikádu zvláštním artefaktem do vzduchu. Chvilku na to se v podzemních kanálech a kobkách města ozvalo temné zadunění. ,,Ha Krysy taky bojujou" smál se Ragar. Drogon se zastavil, snažil se všechny požehnat, ale Muflon s Lambérem a Ragarem na nic nečekali a skočili přes trosky barikády. Našlo si je několik elfských šípů než se srazili s elfskou jednotkou. Boj to byl strašný. Elfští šermíři svými dlouhými meči zasazovali strašné rány. Lambér vysokému Elfovi rychle podlehl a s krvavým šrámem padl k zemi. Ostatním se postupně podařilo Elfy zatlačit a společně s ostatními stanuli v přístavu. Proti nim stála temná hradba zmámených místních lidí, jejich bledé oči říkali jen jedno - smrt. Muflon se ohlédl na Drogona, který se přes svou masku díval nezúčasněně kamsi přes střechy...

... barabarský šaman Vardal s lovcem Sparkym se vyšplhali na střechy domů, lemující přístav. Z poza vykýře hleděli na celé bojiště. Přístav byl zahalen temnýmy mraky, na moři hořeli lodě a nejblíž u mol stály elfské štíhlé galéry. Kolem nich stáli elfské šiky a před sebou tlačili svými kouzly zmámenou domobranu. Na vyvýšeném místě poblíž velitelské lodi stáli elfští generálové. Na střeše nalevo od nich stál dračí jezdec Albidur, právě shodil dům do další ulice ústící do náměstí. Druhá část trpasličí a barbarské armády zažívala pravé peklo. Sparky nervózně napínal tětivu luku a přemýšlel kam dřív vystřelit. Šaman ho rukou zadržel. ,, Nestřílej, dávej pozor ať mě nikdo neruší, zkusim ty jejich bárky zapálit", poodhalil v úsměvu křivé zuby a začal spívat severskou píseň větru a ohně...

...mezitím dole probíhal strašný boj se zmámenou domobranou. Ohromný barbar Krasor vypil černý lektvar a jeho tělo se ještě více zvětšilo, se svou palicí nyní připomínal spíše golema, který rozséval smrt. Za ním se v krytu drželi Muflon s Ragarem, Berzekk se s pár trpaslíky vydal po jejich pravé ruce a brzy se probil až k elfům a i tam byl nezastavitelný.

...za sudy s rybím tukem se skrývala neduživá postava. Rákos se nespatřen dostal do týla elfů, ale vůbec nevěděl co tady bude dělat, trochu se klepal strachy, ale tři sáhy od něj byl trup elfské galéry který si říkal o zapálení. Rákos neměl rád statečné činy a tohle statečným činem smrdělo, ale projednou by snad vyjímku udělat mohl. Třeba začnou ty elfský šmejdi panikařit a z hořící lodi něco vyhodí - něco co by se Rákosovi hodilo. Rychle přejel očima bojiště, zrovna ve chvíli kdy se obr Krasor skácel k zemi a nad náměstím začal kroužit stín černého létajícího sluhy pana Masky....

Ted' nebo nikdy, řekl si a nepozorovaně se přitáhl k lodi...

...Drogon svou myslí hledal svého létajícího služebníka, kterého u hradeb vyslal nad střechy města, aby hledal božského pancharta. Již viděl černý stín, jak přelétá nad přístavem, když mu do mysli skrze démona udeřil Albidurův dunivý hlas. ,,hledáš mě, červe? rád ochutnám sílu otroka bohyně - co neznamená NIC!" Drogon měl pocit, že mu exploduje celé tělo, cítil jak se jeho tvář pod bílou maskou svírá a schne. Šílená síla ho nutila pokleknout na krvavou dlažbu náměstí a odložit svou kostěnou hůl, sejmout bílou masku a prosit o milost. Jeho mysl byla však kupodivu čistá a někde uvnitř temných zákoutí jeho mysli slyšel šepot své milované bohyně Asíi : ,,dej mi tu Raosovu špínu, upeč jeho duši a věř, že už nikdo nebude pochybovat nad tvou mocí zde na zemi DROGONE..." Služebník Asii, kněz Drogon prudce udeřil holí o zem a vyslal proud černé síly skrze svého démona.

Nebe zčernalo a nad přístavem se zastavil čas. Dva proudy síly se opírali směrem k nebi a střetávali se v malém létajícím démonovi. Drogon i Albidur sváděli strašný mentální souboj. Jejich magické výboje proudili přímo nad hlavami bojujících a dokreslovali tak obraz této osudové bitvy lidí, barbarů, trpaslíků a elfů. Albidur stál pevně na střeše domu a jeho síla pryštěla z ohromného božského meče. K Drogonovi a jeho holi se nikdo nepokusil ani přiblížit, souboj na život a na smrt pokračoval. Brzy se začala ukazovat převaha dračího jezdce, tepal kněze svými kouzly, kterým by smrtelník nemohl odolat. Něco ale Albidur podcenil, Drogon již nepatřil mezi živé a tak mu magie poloboha nemohla zcela ublížit. Kdyby viděl sám sebe, viděl by, jak se jeho lidská schránka zvětšila nad bojištěm a dorostla do stejné velikosti jako Albidur. Sám začal pronikat svými temnými stíny do Albidurovi duše a pomalu jí začal svírat a dusit. Potom se Drogon z posledních sil odhodlal udělat poslední výpad. Věděl, že moc sil už mu nezbývá, ale teď když držel jeho duši to risknul. Z kostěné hole vylétla černá energie a jako bič šlehla nad tělem Albidura a pak pevně obmotala jeho tělo. Z Albidura rychle prchala jeho síla, věděl, že prohrál, skoro chtěl prosit o milost, ale šílení démoni, kteří trhali jeho duši na kusy už mu nedovolili ani to...

...,, co je Matko tohle?" špitnul tiše dvanáctiletý chlapec Lukas, jemuž už týden říkali Bělovlasý. Hleděl z cimbuří kostelní věže na zhmotňující se ženské tělo, které neustále rostlo nad přístavem. Za ten týden, co přišli ONI, měl pocit, že zestárnul alespoň o dvacet let. Fascinovaně hleděl na souboj Drogona s dračím jezdcem, který tento svět neviděl a nyní nejspíš přicházel nějaký další bůh. To je konec, pomyslel si, to je určitě konec světa. Na chvilku zavřel oči, ale za okamžik jeho zvídavá povaha rychle víčka zvedla, aby viděl jak tělo dračího jezdce Albidura mizelo v ohromných ústech černé bohyně. Viděl Drogona stát přímo pod bohyní, hlavu zvrácenou, ruce toužebně natažené ke své bohyni. Kolem temného pána padali nebozí lidé k zemi, snažili se svá těla přinutit, aby se alespoň odplazila do bezpečí podloubí domů, nebo pod milostivé meče bojujících, ale síla Drogona je přikovala všechny pevně k nábřeží. Ve stejné chvíli na druhé straně nábřeží explodovala ohromná ohnivá koule. Elfský kouzelníci vyslali svá kouzla a ohnivá stěna pohlcovala zmámené obyvate, trpaslíky a barbary. Všichni prchali před ohněm, jen dvě postavy Muflon a Ragar Palcát skočili přímo do plamenů. Vyšli nespáleni na druhém konci a hleděli tváří tvář strašné elfské přesile.

Lukas na nic nečekal a rychle skákal dolů po schodech věže. Musí odtud Muflona dostat, přísahal mu...