MEPHASM

Sepsal Hirkal

Otvor v podlaze na nás zíval tmou a kupodivu čistým vzduchem. Nejdřív se ale musíme zbavit Kaláhova těla. Paladinové si vezmou jeho hlavu a vhodí jeho tělo do té podivné louky. Vznese se pouze pyl a my radši ustupujeme. Tedy kromě Peblíga, který jej nadšeně sbírá do lahvičky. Než se tady objeví ten jednokřídlý ďábel, musím si promluvit s Allyks a taky s paladiny. Nechci, aby na něj zaútočili dřív, než nám sdělí, co zjistil o Mlhovi. Navíc by bylo zajímavé ďáblovi říct o Urwalovi, živý ďábel s informacemi o spolupráci pekelníků a démonů… Pokud by se začali zabíjet mezi sebou, vůbec bych se nezlobil. Kupodivu Allyks souhlasí. Paladinům namluvím, že nemají dělat nic bez našeho souhlasu a Allyks mě podpoří.
Allyks… Podle přebalu knihy v Pahorku bych jí spíš měl říkat Skylla, ale nějak se nemůžu přinutit. Jsem unavený a v Pahorku se mi povede upadnout do transu snad ihned ve vteřině, kdy jsem dosedl. Po 6 hodinách cítím otřes. Jde to zvenku. Vykoukneme ven a všude jsou plameny. Asi 100 metrů před námi si Allyks všimla dvou rychle rostoucích kovových sloupů. Peblíg si okamžitě vzpomněl, že takhle se v pověstech popisoval vždy útok ďáblů!
Není na co čekat, jdeme dolů a před námi se otevírá obrovská prostora. Tak takovouhle knihovnu jsem snad viděl jen na Akademii. Asi za to mohlo překvapení, Delgar (teď už ve své podobě) zakopl a spadl dolů mezi regály.
-----------------------------------------------------------------
Útržek z Peblígova deníku:
... sejdu po schodech dolu a vidím velkou knihovnu. Kde to všechno nabrala? To vykradla knihovnu nějaké univerzity nebo co? Evidentně i Delgar čučel na to množství knížek, protože opět zakopl a posledních pár desítek schodů bral obličejem. Nýmand, dělá nám gnómům akorát ostudu. Opět se za něj stydím..
-----------------------------------------------------------------
Okamžitě jsem k němu seběhl. Nechápavě otevřel oči. Představil se jako Binky, duch gnóma, který dělal Skylle knihovníka. Prý kdysi sloužil fomorianům. Kopal příliš vysoko a probudil něco, co mělo spát… Fomoriané ho sežrali. Nemůže opustit toto místo a odejít k předkům, ale prý pokud bychom ho odvedli v tomto těle, tak by mohl opustit tento svět.
Donesl nám poslední knihy, které Skylla četla. Zaujalo mě, že některé se týkaly školy transmutace a rituálů. Když jsme sešli o patro níž do alchymistické laboratoře (rozměry jsou spíš než na běžnou velikost uzpůsobeny obrům, což podporuje Binkyho tvrzení o fomorianech), překvapeně jsem zíral na magický obrazec složený z mnoha rituálních kruhů. Z překvapení mě vytrhlo vypísknutí Peblíga „tolik surovin a tak vzácných!“ Naštěstí ho rozum opanoval a nic z obrazce nebral. Opodál nás ale zaujal další nezvyklý jev, evidentně nemá žádnou spojitost s rituálem před námi. Vznáší se tu několik barevných krystalů (žlutý, modrý, fialový, zelený a červený). Náhle se nám zjevil maličký dráček. Představil se jako Jivex a je rád že nás, zejména Allyks, vidí. Prý je vše nachystáno a stačí zajít za Mephasmem dole a vzpomínky a tělo jeho paní se vrátí. Myslí si, že Mephasm je asi čaroděj a nikdy prý nechodí sem nahoru. Jeho paní také prý nikdy neopouštěla Pahorek horní cestou, takže cesta ven by mohla být dole.
Já a Allyks jdeme kvůli obrovským schodům dolů sami. Tedy já seskakuji, Allyks to samovolně teleportovalo dolů. Zajímavé. Dole stojí vysoký půlelf s dokonalými, až andělskými rysy, to je on, Mephasm. Já i Allyks z něj cítíme kupodivu vliv Astrálního moře. Kdo to jen může být? Něco v jeho očích mě vyděsilo, skrývá se tam moc, s jakou jsem se dosud nesetkal. Při přímé otázce sám sebe označil za příslušníka rasy baatezu, ale nic mi to neříká. Měl jsem víc dávat v Akademii pozor na přednáškách. Mephasm nám říká, že by bylo dobré se vypořádat nějak s ďábly na povrchu. Protože rituál přenosu duší mu odčerpá část jeho moci, ďáblové by mohli proniknout dovnitř Pahorku.
-----------------------------------------------------------------
Útržek z Peblígova deníku:
... Nesnáším Hirkala!!! Jedná se mnou jako s děckem. Jeho ego je větší než on sám a musí do všeho kecat. Jak má všechno nejlepší, jak ví všechno nejlíp, někdy ho mám sto chutí kopnout do té jeho nabubřelé prdele, ale nejdřív si musím sehnat stoličku..sakra. Dělám si čárečku.
-----------------------------------------------------------------
Nahoře zjistíme, že náš známý jednokřídlý ďábel je zpět, že to on útočí spolu s dalším takovým na Pahorek. Mlha je podle něj v „Disu“ (jedno z devíti pekel), protože potupil peklo.  Vrátí nám ho, když jim vydáme čarodějnici z Pahorku. Vyžádáme si čas na její předání (cca 2 hodiny). No tak tudy cesta nevede. Nevydáme jim Allyks, či snad Skyllu. Náhle se Allyks plácne do čela – no jasně, baatezu! To je přece ďábel! To mění situaci a chvátáme dolů. Je to tak. Mephasm se přizná, že ho jeho pekelný pán vyměnil za zabití tří jeho oponentů, aby sloužil Skylle za účelem ochrany Pahorku a využití jeho síly k zabíjení ďáblů. Máme čas provést výměnu těl a tak spustíme rituál. Náhle tu místo kenku stojí jednooká rudovlasá elfka, zcela nahá, což poněkud rozruší Peblíga.
-----------------------------------------------------------------
Útržek z Peblígova deníku:
Heeeej, to je kus. Asi bych se mohl začít česat...
-----------------------------------------------------------------
Je to Allyks, nebo snad Skylla? Něco se pokazilo (nebo ne?), je to pořád naše Allyks, a to rozesmutní dráčka Jivexe. Peblíg už delší dobu pokukoval po těch záhadných krystalech a náhle to rozřešil. Seřadil je do správného postavení a nám se otevřely tajné prostory. Zřejmě to byla pracovna Skylly. Všude jsou nákresy ďáblů. V denících ukrytých ve stole jsou obrázky různých ras a na konci, ta nejbestiálnější – kenku. Uprostřed stojí obří krystal a v něm je tělo kenku, naší Allyks. Pobereme to nejcennější, co tam nalezneme a jdeme za Mephasmem.
Něco se pokazilo a vzpomínky nebyly přeneseny. Dohodneme se s Mephasmem, že ho propustíme, pokud udělá to nejlepší pro záchranu Mlhy, odstíní proti pekelnému sledování Mlhu a vzdá se útoků a intrik proti nám. Slíbí, že přenese krystal s Kenku nabitý na jeden měsíc do místnůstky za závalem, kde se dřív skrýval Kaláh, spolu s tolika knihami, kolik se tam vejde. Měli bychom se tam moci dostat, pokud Peblíg nalezne nějaký způsob, jak se napojit na rituální kruh v té místnůstce. Jivex se rozhodne zůstat blízko své paní a také se teleportuje ke krystalu s kenku. Mephasm nám otevře ocelovou stěnu za ním. Je zde průchod do Vílotemna (obdoba Podtemna ve světě smrtelníků) a on za námi zavře. Ještě mu řeknu o spojenectví některých ďáblů a démonů a řeknu mu, kde může najít Urwala. Teď bychom měli mít náskok před jednokřídlým ďáblem a jeho pohůnky.
Chodba nás dovedla ke čtyřem mrtvolám prchlíků. Něco nebo někdo je rozsekal zřejmě pomocí dvou čepelí. To se mi nelíbí. Prchlíci jsou pověstní svou rychlostí. Co by je dokázalo takhle zničit?
Na stropě chodby se objevují praskliny a to mě přivádí k nápadu, že by tady někde mohlo být vyústění na povrch. O kus dál skutečně takovýto komín zahlédneme. Noční obloha na nás působí jako balzám. Okamžitě šplhám nahoru, abych upevnil skoby a lano, ale naštěstí uklouznu. Naštěstí proto, že v letu zahlédnu postavu skrývající se v temnotě za námi. „Vyjdi, ať už jsi kdo jsi“. Zpoza rohu vychází postava s modrou pletí, bílými vlasy, špičatýma ušima a v rukách má dlouhý a krátký meč – drowka! Snaží se zaplést rozhovor, ale tohle není čas na dvorní etiketu, nebo souboj. Tohle je válka. Neexistuje něco jako smír s uctívači Lolth. Zaútočím a i ostatní zaútočí. Nikdy bych to nepřiznal, ale je to moje štěstí. Drowka je proklatě rychlá a nebezpečná jako hladová stínová bestie. Možná víc. I když nás na ni bylo sedm, tak po jejím zabití leží na zemi i dva paladinové. Drowka u sebe nemá nic, jen své zbraně a ty jsou navíc z kovu, co se rozpadá na slunečním světle. Nikde žádná výbava nebo jídlo. Je to podivné a tak se urychleně prodereme na povrch. Ukryjeme se o hodinu cesty dál na pobřeží, kde zmoženi únavou mí společníci usnou.
-----------------------------------------------------------------
Útržek z Peblígova deníku:
Říkal jsem si, že to bude klidnej den. Ale nepovedlo se. Nějaká přihlouplá drowka na sebe upozornila. To se neumí schovat ani před Hirkalem, když padá ze stropu? No a on ty svoje vzdálený příbuzný tak miluje. Snažil jsem se to nějak urovnat, ale on v tý palici má snad sračky a nepřemýšlí. Tak jasně, že ji napadl. A byla dobrá. Kdyby jsme mu nepomohli, tak by mu rozsekala prcku, ani by nevěděl jak. Ale nezapomněl dodat, jak byl skvělej a jak mu to šlo... Dělám si další čárečku.
-----------------------------------------------------------------
Náhle zbystřím, Peblíg se posadí a ptá se mně, zda vidím také tu zahalenou postavu, ale ve směru kterým ukazuje nic není! Pak jen tak sedí a civí do prázdna. Když se probere z transu, tak nám šeptem sděluje, že ho kontaktoval „Bezejmenný“ a nabízel mu moc větší než Kaláhovi a že odmítl. Bylo nám to divné. Zeptal jsem se, zdali je to opravdu všechno. Peblíg na mě nechápavě zíral a pak se vítězoslavně usmál a vykřikl: „Jóóó! Hmpfff“. Naštěstí mu Allyks stihla zacpat ústa. Pak nám šeptem sdělil, že po něm Bezejmenný chtěl, aby mu přinesl Kaláhův krystal do Athkatly. Paladinové nám sdělují, že kromě jejich řádu pak nad pořádkem v Athkatle bdí i tak zvaní „Zahalení čarodějové“, kteří město brání proti zlým mágům.
-----------------------------------------------------------------
Útržek z Peblígova deníku:
Někdo jménem "Bezejmenný"(to je divný) si ze mě dělá srandu. Během krásného spinkání mezi spoustou mečů, kordů, amuletů a kdo ví čeho, se přede mnou objeví neznámá osoba v plášti a s kapucou přes hlavu a mluví na mě. Představí se jako Bezejmenný. Zjišťuju jestli ho vidí ostatní. Ale přiblblý výraz Hirkala, kdy se tvářím asi ještě divněji, znamená, že asi ne. No, co se dá dělat. Tak jsem v tom sám. Dal by mi moc, jakou dostal Kaláh, kdybych mu dal ten krystal, co mám v batohu a že ho chce přinést do Athkatly. Tak jsem se mu vysmál, že to se moc nepředal. Jestli teda ví, jak Kaláh dopadl. Tak jsem ho odpálkoval s tím, jestli je to všechno, rád bych šel spát. Beztak to bude eladrin...
-----------------------------------------------------------------
Ráno se u louky setkáme s pixie, která s námi již mluvila. Jmenuje se Trixie a slíbí nás dovést co nejdál směrem, kde by v lese mohlo být osídlení elfů, či eladrinů. Není si tím jistá. Po delším pochodu nalézáme stopy. Vypadá to jako stopy tří eladrinů a jednoho koně. V noci nalezneme jejich tábořiště, kam nás dovede z ničehož nic se objevivší kentaur. Tolik k tomu, že s nimi byl kůň. Je prý průvodcem těch elfů a že nás zvou k ohni.
Přijmeme jejich pozvání. Vyklubou se z nich elfové ze smrtelného světa z Tethirského lesa poblíž Athkatly. Jsou to dva bratři Tharvek a Tharan Elmanesse a jejich setra Elwin. Prý je blízko vílokřížení do smrtelného světa. Bohužel z Tethyrského lesa je nutno ještě projít nebezpečným průsmykem malých zubů, takže budeme muset zbylé dva paladiny doprovodit, pokud chceme, aby měli šanci přežít. Ti tři jsou jednou z hlídek hledajících zde staré zmizelé město Myth  Rhynn (takže to osídlení, o kterém nám povídala Trixie, už dávno neexistuje), kde byl založen „Mythal“, rituál nejvyšší síly. Může vymazat předivo magie a nahradit ho novým, pozměněným, může být dokonalou ochranou, či ničivou sílou. K jeho spuštění bylo zapotřebí vždy několik Vysokých mágů eladrinů a ten nejlepší zpravidla vždy zemřel. Bohužel časem docházelo k nepředvídatelným změnám v „Mythalu“, což vedlo zpravidla ke zničení těchto měst. Myth Rhyn jako takový by měl být podle pověstí plný nemrtvých. S postupující nocí se vytratila kamsi Allyks spolu s velitelem paladinů a já se sblížil s Elwin. Je to vlkodlačice, ale ostatním to neřeknu, alespoň zatím ne a ne před paladiny.
-----------------------------------------------------------------
Útržek z Peblígova deníku:
By mě zajímalo, co na tom paladinovi vidí...
-----------------------------------------------------------------
Ráno jsme se dohodli, že se vydáme doprovodit paladiny do Athkatly, nejenom kvůli jejich bezpečnosti, ale také kvůli tomu záhadnému Kaláhovu krystalu a Bezejmennému. Ne že by mi tak záleželo na nějakém lidském městě, ale beru si poněkud osobně, když se mě někdo pokouší zabít skrz své pohůnky. Třeba nám to vynese nějaké peníze od paladinského řádu Bahamuta. Potřebujeme prostředky na vyřešení záhady krystalu s kenku – sehnat nějakého odborníka, nebo radu a hlavně prostředky na udržení krystalu v provozu. Ale pak, pak bych se moc rád taky podíval do Myth Rhynu… Přece jen kde jinde bychom mohli nalézt knihy, které by nám mohly pomoct se situací kolem Allyks, než v pracovnách dávno mrtvých eladrinských čarodějů?