Clariburnus Tanthul zářící

Ocitli jsme se v obřím sále tesaném do skály uprostřed níž zářila obří koule z křišťálu. „To musí být Mythalar“ blesklo mi hlavou. Kolem Mythalaru bylo umístěno 12 tyčí pulzujících magickou mocí. Zjevil se tu i náš čaroděj – Delgar. (Prý byl po tom co se stalo na pláni před Letohradským lesem přenesen zřejmě do pekla. Byla tam místnost se dvěma ďábly a ti jen chtěli vědět, kam šla Skylla. Delgar jim tvrdil, že do Stínopádu“ a oni mu uvěřili. Tedy s tím, že si to ověří a pokud ne, pak se ukážou i s Mlhou pro odpovědi. Nechali Delgara projít magickým portálem a ocitl se přímo u nás.)

Poznámka:
Později jeden z gnómů zjistil, že se tyče pravidelně mění po vyprázdnění svého magického náboje do Mythalaru, z čehož plynul jen jeden závěr – někdo (a nemusíme ani hádat abychom viděli práci Shadovaru) se snaží zprovoznit Mythalar a tedy i celou Netherskou bázi. Mythallar - magické zařízení vynalezeno Ioulaumem (před více než 4 tisíci lety), které ve svém dosahu umožňuje přístup k obrovskému množství surové magické energie.

Ze sálu vedlo schodiště a všude kolem se válela mrtvá (a nemrtvá) těla lidí a shadar-kai. Jediná (ne)mrtvola na nohou byla – Valindra. Bránila prý Mythalar před vojsky Shadovaru, ale prohrává. Kontrolní místnost, odkud by snad šel Mythalar vypnout, je v patře nad námi, ale tam měla být i vojska Shadovaru. Valindra nám odmítla pomoci, vysmála se poznámce o Arklemovi Greethovi a přednesla projev o její „nehynoucí“ přízni ke Szass Tamovi (Vládce Thaye, lich, jeden z osmi Zulkirů, Zulkir nekromancie, nejmocnější z Červených čarodějů).
Pak Valindru napadl prima nápad. Že nás promění na nemrtvé, tím posílí a pak že snad budeme mít šanci proti Princi stínů, který chce tuto padlou bázi získat. No nám to tak prima nepřišlo a tak jsme pro změnu zas napadli Valindru my. Nakonec byla sražena k zemi a jiskra neživota v ní jen skomírala. Náhle se zjevil Arklem Greeth.
Poprosil nás, abychom ji nezabíjeli. Thay je prý poražen, jejich vojska rozprášena, Zulkirové na útěku, nebo mrtví a to jak moccí Shadovaru, tak díky vzteku samotného Szass Tama, který se skrývá někde v pouštích Thaye opuštěn ostatními Červenými čaroději. Arklem nás ujistil, že Valindra už nebude činit žádné potíže, že tohle celé nebyl její plán a vymklo se to z kontroly. Pak i s Valindrou zmizel. Mezitím Allyks s Peblígem prozkoumávala chodbu dál a uslyšela dusot nohou. Peblíg nás běžel informovat a Allyks se duchapřítomně schovala na veřeje kamenných dveří vedoucích do jedné ze dvou místností v chodbě vedoucí vzhůru.
Delgar stihl vyčarovat tři kamenné sochy s kyji přehrazující chodbu do sálu s Mythalarem a už tu byli… Shadovar dorazil v počtu sta válečníků, vedených… Nevěřícně jsem zíral na svého děda. Byl a přitom to nebyl on. Bledá tvář, zmizela jizva přes půl líce. Teleportoval se přímo k nám a představil se jako Clariburnus Tanthul, princ stínů Shadovaru. To on tedy v Nerullově chrámu posedl mého děda. To on je tedy nějakým způsobem spojen se smrtí mých blízkých. Vyzval nás, ať se vzdáme. Okamžitě jsem ho napadl, ale nevyvíjelo se to tak, jak bych si přál. Byl rychlejší, silnější, jeho meč jsem ani neviděl (za čož mohla i tma již vyvolal). Ani dvě oka mrknutí a v bezvědomí jsem se skácel k zemi. Jakmile jsem přišel k sobě byli už Shadovarští vojáci všude kolem a Clariburnus nás nechal obrat o naše věci, které nechal naházet do ohbí schodiště vedoucího ze sálu a nás odvést do jedné z cel výše. Polévalo mě horko vzteku a ponížení, na jeho posměšky jsem jen vycedil přes zuby “Měls mě radši hned zabít, najdu si tě a pak zaplatíš.“

Zatímco my bojovali s Princem stínů Allyks nelenila a jakmile kolem ní prošla poslední řada vojáků seskočila a neslyšně jim vpadla do zad. Spoustu jich pobila a běžela vzhůru, aby našla kontrolní místnost. Doběhla do místnosti, kde v průhledné krychli uviděla dva bronzové golemy přetvářející magické předměty u jejich nohou na tyče nabité magií, které jim vzápětí mizí z rukou – dobíjení Mythalaru! Ale Shadovarští jí byli v patách. Proto zavřela oči a vyslala modlitbu ke Corellonovi. A ten ji vyslyšel. Oba východy z místnosti přehradila magická bariéra nesmírné síly a dokonale ji ochránila před vojáky. Jenže Allyks se nemohla dostat pryč, ani ke golemům a tak mohla jen sledovat, jak nás odvádějí do jedné ze dvou cel a marné pokusy Shadovarských (včetně Prince stínů) se dostat za ní.

V cele jsme zjistili, že Peblígova nákaza postupuje rychle, na břiše měl vyrážku a v něm podivný orgán navíc, celý fialový (příhodná barva pro „dar“ od Pandorymu) a napojený na ostatní orgány). Nezbylo nám, než odpočívat.
Probudila nás rána a dveře z loket silného kamene praskla v půli. Vyšli jsme ven a uviděli, že z místnosti s golemy vyšla Allyks. Naše stráže byly mrtvé a ze sálu s Mythallarem se nesl zvuk boje. Běželi jsme do kontrolní místnosti a Peblíg zkusil rituálem udělat průchod do krychle. Rituál se nepovedl, ale alespoň se přerušilo vytváření magických tyčí, golemové spadli a nehýbali se.  Bylo cítit, že se celá báze začala pohybovat směrem vzhůru. Pobrali jsme svoje věci a rozhodli se podívat, co se děje a s kým to Princ stínů bojuje.
V sále bylo vidět, že Mythallar září o poznání víc a před ním stojí síly Shadovaru a portálem, který držel Princ stínů přicházely řady shadovarských. Jenže proti nim se tlačila řada ďáblů a Mlha držel portál, kterým ďáblům přicházeli posily. Všimla si nás skupina ďáblů, odpoutala se od bojiště a hnala se k nám. Hulákali, ať s nimi jdeme dál od bojiště. V tu chvíli mě ozářila úžasná myšlenka – oni chtějí zjistit, kam to ve skutečnosti odešla Skylla s Asmodeovou holí. Zadíval jsem se na ďábly a slovy proplétal jemné vazby magických nitek tak abych je přesvědčil. „Proto jsme tady, ten parchant, co drží portál Shadovarským je s ní spolčen a ví kam šla, musíme ho zajmout za každou cenu!“ A ďáblové mi uvěřili. Vrhli se okamžitě zpátky a volali, že je třeba se zmocnit „toho švarnýho kapitána Paznechta co drží portál“. Já s pomocí ostatních jsme vyvedli Clariburnuse z míry a jeho portál spadl. Pro ďábly pak bylo jen dílem okamžiku pobít Shadovarské a zamout prince stínů. Docela pěkně si ho podávali a vůbec mi toho slizkýho opičího zvratka nebylo líto. Jen jsem měl divnej pocit, když jsem v jeho těle viděl podobu svého děda. Mlha nám řekl, že má poměrně dobré místo u ďáblů, slouží jim jako osoba na přepravování. Pověděli jsme mu, o co jde a jak se to má i s Pandorymem a on nám slíbil, že si můžeme s Princem stínů dělat co libo (stejně nevěděl nic o Skylle, tak ďábly nezajímal).
Princ stínů, Clariburnus Tanthul se smál, když jsem k němu přicházel s dýkou. Ale smích ho přešel, napadla mě totiž úžasná myšlenka – nechat Prince stínů trochu „prozářit“ a skopl jsem ho na Mythallar. Děs v jeho očích a jeho řev plný hrůzi mi byl dostatečným důkazem, že z tohohle se už dostane. Rozprskl se nic po něm nezůstalo, kromě jeho meče.
Mlha souhlasil s tím, že nás přepraví do Svítící tvrze a zatím ďáblové zničí Mythallar, který tak už nepadne do rukou nikomu.

Hlavou mi běžely myšlenky:
- To co posedlo mého děda je mrtvé. Ale další jeho druhu evidentně žijí jako Princové Stínů a Pán stínů. A moje přísaha mluvila jasně. Slib mrtvým je slib, který nemohu zrušit. Ale jak mám zabít něco, co je daleko mocnější, než já, nebo moji druzi?
- Byl můj děd záměrně nalákán do Nerullova chrámu ve Stínopádu? Nebo to byla jen náhoda?
- Kdo stojí za rozkazem zničit moji rodinu? Erevan nepracoval sám, alespoň to byl můj dojem. Kdo za tím stojí a proč musela má rodina zemřít? Bylo to proto, aby nebyla posednuta tvory jako byl Clariburnus Tanthul? Proto mě Clariburnus nechal na živu?
- Zničením 1. Báze a zabitím Clariburnuse Tanthula jsme Shadovaru zasadili citelnou ránu. Vzhledem k tomu, že tisíce let prahli po pomstě a návratu na smrtelný svět ze stínopádu nám asi jen tak neodpustí a budou pátrat po tom, kdo jim zhatil plány. Měli bychom si hlídat záda.
- Je třeba zjistit, co se děje s Peblígem a co nejrychleji mu pomoci, snad nám s tím pomohou archivy ve Svítící tvrzi.
- Ve Svítící tvrzi bychom měli zjistit něco o kultech Prastarých zel Abolety, Mozkožrouty a lidmi, ale tam asi mnoho informací o tom, jak prastará zla zničit nenalezneme. Možná záznamy o Imaskarské říši by nám mohly pomoci. Zejména o tom, kterým bohům stihli vyhrožovat a jak zněly jejich výhružky, to by nám mohlo pomoci odhalit nástin schopností Pandorymu. Snad nalezneme i nějaké jejich záznamy o prvotních zlech. Třeba nalezneme vodítko, co se děje s Peblígem (něco o vlivu na živé tvory).
- Taky bychom se tam mohli podívat na záznamy o Netherské říši, zejména o období, kdy měly být objeveny svitky stojící za rozmachem netheřanů. Taky by bylo fajn zjistit, zda Netheřané přežili jen v Shadovarských, snad někde ve světě existuje enkláva původních Netheřanů, co v okamžiku pádu nebyli na obloze, nebo je pád nezabil.
- Ale v první řadě musíme pomoci Peblígovi, nemoc postupuje příliš rychle a mám o něj docela strach.