Svítící tvrz

Se stmíváním jsme došli do Svítící tvrze a nad hlavami nám zlověstně zářila rudá kometa. Allyks nás dostala dovnitř výměnou za knihy temné magie (tedy pár knih z mnoha). Ubytovali nás každého zvlášť. Ve Svítící tvrzi jsme viděli chrám bohyně Ioun, ošetřovnu (kde si s Peblígem nevěděli rady), obytný dům pro mnichy a návštěvy a hlavní budovu, kam jsme se měli po ubytování vypravit na večeři s představenými Svítící tvrze.

V hlavním sále z leštěného kamene kromě obrovského množství knih byla socha Alaunda Moudrého, nejznámějšího věštce, zdejšího patrona.Zhlížel na nás z výše mnoha stop a jeho kamenný pohled jakoby se zavrtával až do dna mé duše. Dobrá sochařská práce. Skoro jako eladrinská. Procházeli jsme kolem pár dalších dobrodruhů listujících v knihách na lavičkách mezi regály.

Na konci sálu na vyvýšeném pódiu byl již připraven dlouhý stůl a na něm spousta vybraného jídla a nápojů. Trochu zvláštní, že si mniši zde žijící tak dopřávají. Nebo to bylo kvůli nám? Nebo kvůli té půvabné elfí čarodějce sedící blízko čela stolu? Magická moc vycházející z jejího vybavení byla impozantní.

Povedlo se mi zabrat místo vedle ní a později i něco víc. Jmenovala se Terces a hostinu jsme posléze opustili ruku v ruce. Bohužel díky ní jsem nesledoval, co se dělo kolem stolu a téměř zapomněl, proč jsme vlastně přišli. Často ve Svítící tvrzi prý hledá informace o Shadovaru, proč a pro koho jsem nezjistil. Zato jsem zjistil mnoho jiného, milého duchu i tělu.

Ráno jsme na lavičce v parku našli mrtvého mnicha. Vypadal, jako by spal, ale byl mrtev a bezpochyby zabit někým z přítomných zde, ve Svítící tvrzi. Jistota jeho násilné smrti plynula z toho, že sám se na tu lavičku neposadil, byl mrtev dřív, než ho někdo přenesl. V noci hlídal před domem pro hosty, takže i my jsme se stali podezřelými. Pomocí rituálu jsme zjistili, že ho někdo zabil zezadu, tedy opravdu někdo z hostů.

Co se vlastně stalo, jsme si seskládali až na cestě ze Svítící tvrze, všechno bylo tak zmatené…

Pátráním byla pověřena právě Terces. Ta nám sdělila, že smrt nebyla způsobena standardní magií (Asi proto, že Allyks prostě nemohla odolat a dostala ji na chvilku pod svoji kontrolu, nikdy by se neměly zkoušet nové magické hračky na civilistech nebo aspoň ne na těch, se kterými něco mám). Akasha byla oslovena v ústraní jedním z mnichů a ten si s ní domluvil schůzku o půlnoci v chrámu bohyně Ioun. Nikomu nic neřekla. Allyks se rozhodla v noci hlídkovat a zjistit zda tajemný vrah znovu neudeří. Nejdřív viděla Akashu jak odchází a míří k chrámu. Nahlédla oknem a zjistila, že se tam baví s jakýmsi mnichem (všimla si i Peblíga s Delgarem jak jdou do tvrze, ale nechala to být - viz dále). Nazýval se „Posledním Imaskařanem“ a obdivoval Akashu za to, že je tak blízká Pandorymu. Co se děje uvnitř, Allyks neviděla, ale když Akasha zaklela, vtrhla Allyks dovnitř a jedním pohybem odsekla potvorákovi chapadla. Když viděla, že se ji Akasha nechystala zezadu napadnout, druhým ladným pohybem ho rozpárala. Akasha, rudá ve tváři, se snažila to zahrát na "Tahala jsem z něj informace a ty jsi ho zabila!" Allyks jen suše (a chladně. Velmi chladně) odvětila, že takhle jí darovala tři pravdivé odpovědi. Akasha nechtěla nechat zdroj informací jen tak, a tak mu Allyks odsekla hlavu, lebka byla to jediné, co potřebuvovala. Akasha ji zabalila do úhledného balíčku vytvořeného ze svého pláště (prát ve studené vodě!) a pak obě šly do tvrze.

Delgar zatím pozoroval vzbudivšího se Peblíga, jak ničí vybavení pokoje (a evidentně není sám sebou) a rozhodl se ho sledovat. Peblíg odejdez pokoje a venku zničil dva strážné a přenese je na lavičku, pak zamířil do tvrze a Delgar za ním, vešli do síně. Peblíg si dívek všimnul, otočil se na ně a vrhnul jejich směrem psionickou vlnu. Ta pobořila všechno kolem nich a dívek se ani nedotkla. Nicméně Allyks, která má zrádných druhů vraždící její jediný zdroj skóre (mrtvý mnich byl blond a samý sval) tak akorát, to stačilo k tomu, aby Peblíga spoutala. Všichni krom Delgara, který šel pro mne, se vrátili zpět do svatyně; něco jim říkalo, že k rituálu by možná už nebyla další příležitost.

Když jsem dorazil s Delgarem a Terces, nevěřícně jsme se dívali, v co dokázali ostatní provést se svatyní Ioun. Z kropenky visela zakrvácená fialová chapadla, Peblíg měl roubík a byl svázaný v kozelci a Akasha měla v ruce lebku a zamyšlený, divadelní výraz.

I když Allyks, Akasha i ostatní nechtěli (strašně kouleli očima, protáčeli je v sloup, prý dělám chybu…), stejně jsem jí vyjevil pravdu. Že Peblíg nevraždil, ale to Pandorymova zlá vůle ho ovládla a že důkaz je v použité bionické moci, kterou Peblíg nevládne, ale je podstatou Pandorymu. A chtěl jsem od ní upřímnost za upřímnost. Té se mi také, do horoucích pekel, dostalo. Řekla mi, že je kněžkou Vecny, je uctívačkou tajemství a tedy agentkou Shadovaru, těch prokletých, pokřivených uzurpátorů. Jednal jsem čistě reflexivně a můj meč svištěl vzduchem, jakmile se odhalila. Vprostřed nedlouhého boje se změnila ve stvůru, kdy se z nístrhly kůže a stalo se z ní krvelačné monstrum. Když leželo její tělo v tratolišti krve, vzpomněl jsem si, co o Vecnovi a Uctívačích tajemství vím. Že to, co se s ní stalo je kletba „Tajemství Vecny“, když někdo z jeho uctívačů prozradí kdo je a co hledá, pak se změní na krvelačnou stvůru bez kůže a odsoudí se tak k smrti. Nemusela mi to prozradit a přesto to udělala. I když tušila kdo jsme a že Shadovaru jsme způsobili nemalé obtíže.

Co je se mnou špatně? Všichni kolem mě umírají a pokud se s někým sblížím, pak je mým protivníkem (a vědomě na sebe uvalí kletbu, tak jako Terces)…

Následně nás zajistili mniši se zbraněmi a zavřeli do místnosti, kde jsme měli čekat na rozhodnutí Strážce knih. Ten byl rozzuřen kvůli smrti Terces a považoval nás za viníky toho všeho. Naštěstí přišel První čtenář, propustil nás zadní brankou, předal nám svitky a důležité rady a ujistil nás, že se vše pokusí dát do pořádku.

Málem bych zapomněl na naše pátrání po svitcích a informacích, zde jsou výsledky:

- Shadovarští už před lety zkusili vpadnout do smrtelného světa, ale byli zastaveni dobrodruhy. Tizískali vědomosti ve Svítící tvrzi a První čtenář uschoval jejich knihu – kterou nám dal.

- Alaundo Moudrý stavěl své věštby na práci mnohem starší, jakéhosi věštce, jehož věštby byly podepsány jen jako „Z“. Alaundo předpověděl vpád Shadovaru. Před sty lety ve Svítící tvrzi začal velmi podivný jev. Jednou za pár let se tu jakoby odnikud na poličce objeví naprosto nová, právě dopsaná kniha popisující část historie Netherilu. Tyto knihy na sebe navazují, jsou detailnější než všechny dosud dostupné informace a jsou napsány totožným písmem jako předpovědi od tajemného "Z." Zatím však popisují pouze počátek Netherské říše.

- Lord Karsus nezemřel po pádu Netherilu. Místo toho se proměnil v kamenný monument a zřítil se kamsi do Vysokého hvozdu. Ti, kdož mají zkušenosti s magií černokněžnického paktu, se můžou pokusit vyvolat pozůstatek jeho arogantního vědomí a zjistit tak mnohé o magii a Netherilu. Bohužel je pravděpodobně šílený, a tak informace nejsou věrohodné.

- Většina detailních znalostí o Netherilu jsou od dvou autorů knih, které jsou novější, než Netherská říše. Jeden se podepisuje jako "Z." a druhý jako "Spoutaný Larlochův písař".

- Zeměvidec – Prý se objevil před objevem Netherilských svitků v podobě lidského mága. Učil arcimágy, překládal Netherilské svitky, rozvíjel technologii, věnoval se věštbám (hmmm, věštbám…), dokonce i upozornil na nebezpečí od Karsuse. Naposledy se objevil 6 let před pádem Netherilu a sdělil Karsusovi, že „Bohyně magie bude čelit své největší výzvě, takové, která může změnit vnímání magie na věčnost."

Také jsme objevili dvě jeho věštby:

"V mrtvém Oreme, jasnovidec spí."

"Mrtvé dávno před Netherilem, Oreme je první Netherskou enklávou. Pohřben písky Anaurochu ukrývá nesmírné poklady a tajemství."

- Pohádka o Larlochovi: Vzpomněl jsem si na jednu z pohádek, kterou mi vyprávěl děd, když jsem byl malý. Jednoho dne prý přebýval v dalekém eladriním městě, když v tom je napadla armáda asi dvou set mocných nemrtvých čarodějů - lichů. Byla to největší organizovaná skupina, obyčejně osamocených lichů, kterou kdy historie zaznamenala. A tak nebylo divu, že eladrini utrpěli mnoho ztrát na životech. Náhle se lichové rozpadli a místo nich se objevil jeden jediný. Tajemný lich se představil jako Larloch a zdvořile se omluvil za celý konflikt. Prý jen hledá poznání a snaží se o rozvoj magického umění, a toto byl pouhý test, kdy dal svým lichům svobodnou vůli a sledoval jak s ní naloží. Jejich chování bylo bláznivé, a tak je zastavil. Eladrini byli zděšeni, že existuje někdo tak mocný, oplatili mu zdvořilost a nechali jej jít.

Po cestě do Baldurovy brány mi hlavou běžely neveselé myšlenky:

- Peblígovi se přitížilo, musíme spěchat za orákulem na sever (a zjistit z informací které máme a snad i v Baldurově bráně, kde by se na severu v Podtemnu ono orákulum mohlo nalézat). Snad v Baldurově bráně nalezneme něco co by Peblígovi mohlo trochu pomoci.

- Musíme prostudovat knihu, kterou dobrodruzi použili k zastavení Shadovaru.

- Alaundo stavěl na práci tajemného „Z“, který píše o počátcích Netherilu, jako by tam sám žil a zároveň víme, že Zeměvid na počátcích netheřanům pomáhal a zabýval se i věštbami. Není náhodou „Z“ právě Zeměvid?

- Tento Zeměvid šest let před Pádem Karusovi řekne, že „Bohyně magie bude čelit své největší výzvě, takové, která může změnit vnímání magie na věčnost." Karsus si Pak vybere právě bohyni magie ke svému rituálu a vše skončí Pádem. Jsem tak moc paranoidní, nebo Zeměvid postrčil Karsuse k tomu, ay udělal, co udělal? Byl Karsus jen nástroj Zeměvida?

- Kde hledat zbytek Karsusovy duše víme, ale zatím nemáme čas se tam vydat.

- Kdo je oním tajemným spícím jasnovidcem v Oreme? Zeměvid, nebo někdo další? Pokud první základna netheřanů je ta Iolaumova, tak proč Zeměvid píše o Oreme, mrtvém před Netherilem? Jaká tajemství ukrývá? Stačila by na Pandorym? Nebo na zastavení shadovarských? Tam se tak moci vydat… Jenže Anauroch je příliš velký a jak bychom ho tam mohli nalézt?

- Zato Larloch a jeho „Spoutaný Larlochův písař“, to je jiná. Jak bude Peblíg v pořádku, co se takhle vydat za "naším" Lichem Arklemem a požádat jej o pomoc s nalezením Larlocha? Nebo se můžeme zeptat orákula na severu?

- Úplně jsme zapomněli na věštbu o rudé kometě a přitom jsme byli na místě snad nejpovolanějším. Přece jen bynám to mohlo pomoci pochopit, co se schyluje udělat Skylla a snad i jaký by to mohlo mít dopad.