Zeměvidec

Před námi se zvedala z písku trojice bronzových věží pokrytých runami. Tak toto by měl být onen portál mezi dimenzemi. Věže byly nedávno vykopané. Nic dalšího jsme nenalezli. Sadness obcházel kolem věží a bez varování vypálil do jedné z nich výboj surové magie, zrovna když Allyks stála uprostřed věží a cosi si soustředěně prohlížela. Věž začala zářit, ale pak žlutý svit pohasl a my si oddechli. Zajímavý pokus od ďábla poslat Allyks dimenzemi kdoví kam. Taky se hned dozvěděl, co si o jeho nápadu myslíme a jaký máme názor na jeho příčetnost. Já a Allyks jsme se vydali zpět. Za sebou jsme slyšeli zvuky zápasu a další výboje magické energie. To Nemera asi na sebe vzala nelehký úkol udržet ďábla v pořádku a nenechat ho udělat nějakou kolosální… Delgarovinu… Nebo Peblígovinu… Cesty s našimi gnómy mu evidentně neprospěly.
Sadness se tentokrát pokusil zasáhnout všechny tři sloupy najednou, ale Nemera ho popadla a strhla stranou, tak že minul. Přehodila si ho přes ramena a kráčela směrem k paláci Inuprasu. Sadness se ještě jednou pokusil o to samé ze zad Nemery, tentokrát zasáhl, sloupy zazářili… A nic se nestalo.
Allyks už měla skoro dokončený portál do Myth Drannoru, když se objevila Nemera se Sadnessem. Přišli mlčky, ale jejich vzájemné pohledy byly výmluvné. Sadness zářil, zato Nemera byla nespokojená. Pak jsme prošli do Myth Drannoru.
Okamžitě jsme šli k Srinshee. Řekla nám, že Telamont Tanthul dříve své syny reinkarnoval, ale nyní to již nedělá. Naopak jejich energii po jejich smrti vplétá do sítě stínové magie- Shadovar a Vecna totiž něco plánují pro využití, nebo zneužití, možná i poškození klasické magie a pro posílení stínové magie. Měli jsme na ni spoustu otázek. Dozvěděli jsme se, že spoutaný Larlochův písař je podle ní magicky ovládnutý arcimág na jehož ztroskotané enklávě Larloch žije.
Při meditaci mi Seldarin sdělili, že nepřítelem Tel-quessir je Koliada. Narušila rovnováhu.
Allyks dostala od samotného Corellona zprávu o tom, že Koliada narušila rovnováhu a má být zastavena. Zaznělo jí přímo v hlavě: „Jako arcivíla se stáváš aspektem slunce, pravou Princeznou slunce a tím i protikladem Koliady“.
Sadness se snažil přesvědčit Srinshee, že je možné přejmout do sebe část mythalové energie a že to může pomoci v boji proti Orcusovi. Jde prý o to vložit tuto energii do elfa či eladrina. Srinshee se nelíbilo, že by u toho mohl zahynout elf nebo eladrin. Sadness navrhl, že by příjemcem moci Mythalu mohla být právě Srinshee, ale ta mu odpověděla, že teď na to není čas a leda až po porážce Orcuse. Sadness byl nespokojený.
Araevin si promluvil s Allyks o tom, že proběhla jeho odluka od Ilsevelle a požádal o další partii hry a Allyks přijala.
A pak nám Srinshee vytvořila portál do Oreme. Ještě před odchodem nás varovala před Zeměvidcem. Před hadími rasami je třeba mít se na pozoru, zvláště pokud je to možná tajemná rasa stvořitelů - sarrukhů. Kdysi ovládali tento svět, ale vlivem klimatických změn přestali být dominantní.

V Oreme nám horce a suše dýchla do tváří poušť. Před námi se rozprostíralo město kočovníků vybudované v mnohem starších ruinách. Oreme, kdysi známé jako „město bílých věží“ nyní hýřilo spíš odstíny okru. Na pár místech ještě šlo rozpoznat bílé rozvaliny kdysi mocného města, ale nyní zde byly nízké příbytky v hrubém, barbarském stylu. Přesto Oreme dýchalo životem. Pouští křižovali hlídky nomádů a z města bylo slyšet halas z tržiště, štěkot psů a výskot dětí.
Zastavila nás jedna z hlídek. Z jejich otázek jsme si dali dohromady, že zde vládnou shadovarští. Její velitel nás poslal do jednoho z nejhonosnějších stanů na okraji města. Prý tam žije jejich šaman a ten předpověděl náš příchod. Nezbylo, než se tam podívat. Nechtěli jsme poutat zbytečně mnoho pozornosti.
Snad proto jsme s Allyks a Nemerou nevěřícně pozorovali Sadnesse, jak nadšeně rýpe nožem do bílých rozvalin, zkoumá úlomky a přísahal bych, že jeden z nich, se soustředěným výrazem, i olízl. Nomádi zpozorněli a vyzvali ho, ať jejich posvátná místa dál už neničí. Zklamaně se k nám opět přidal.
Stan byl zvenčí i zevnitř ověšen spoustou amuletů, kostěných lapačů snů a jiných podivných ozdob. Ale zatímco venku byl suchý a horký vzduch, vevnitř bylo docela příjemně. Vzduch byl prosycen vůní koření a dýmem z vodní dýmky, kterou kouřil starý vrásčitý nomád. Po delší rozmluvě, kdy jsme poznali, že je jedno co říkáme jemu, ale je důležité co řekneme nahlas tak, aby nás skutečný Zeměvidec slyšel, nás poslal ze stanu. Venku byl značný rozruch. Aby taky ne, když uprostřed města se najednou tyčila titánská věž, celá zkroucená do spirály a ze zářivého bílého kamene se vypínala do takové výše, až se zdálo nemožné, aby takovou stavbu unesly základy. Celá vypadala jako přízrak.
Díky Nemeře jsme obešli nebezpečně vypadající davy a stáli jsme u té přízračné věže. Co to muselo být za rasu, která dokázala takto stavět? Ale nebyl čas se obdivovat dávným stavitelům. Bylo vidět, že z druhé strany k věži pospíchají shadovarští a tak jsme vběhli dovnitř. A tam, v základech přízračné věže byl kamenný poklop. Nemera se marně snažila jej nadzvednout, pot se jí perlil na čele a svaly se chvěly marnou námahou. Naštěstí Lutécie jednou rukou poklop oddělala a za námi pak zase zavřela.
Stáli jsme v podzemní chodbě svažující se do nitra země, odkud vanul chlad, který nás po horkém vzduchu nahoře roztřásl. Cestou dolů bylo znát, že roste množství arkánové magie v okolí. Po delší době jsme sešli do uzavřené místnosti, která kdysi musela sloužit jako trůnní sál. Na jejím konci stál velký, prastarý a polorozpadlý trůn. A na něm ležela zkroucená kostra ještěra ve zteřelém obřadním rouchu, jež kdysi muselo být pohádkově zdobné. Kostra se pomalu napřímila, upřela na nás znepokojivý pohled prázdných očních důlků a v našich hlavách se ozval syčivý hlas. A tak jsme potkali Zeměvidce.
Přivítal nás a řekl, že jej můžeme oslovovat jako „Váš královský majestát“ nebo jako Arthindola Zeměvidce.
O Netherské říši prozradil, že byla takový jeho osobní projekt. Sarukhové jsou nyní vymřelou rasou, kterou přežilo jen šedesát nemrtvých čarodějných králů a po celé věky spí ve svých sarkofázích, zatímco jeden z nich bdí a sleduje svět kolem. Jen Arthindol se zapojil do dění světa. Právě s Netherskou říší. Lidé prý byli předpovězeni jako rasa s největším potenciálem a jeho zajímalo, co ty holé opice vlastně dokážou. A oni ho překvapili. Jen vrcholem měl být Ioulaum a ne Karsus, pyšný a příliš ambiciózní. Mocnější než sarrukhští mágové. A tak tento svůj experiment ukončil. Tedy nepřímo. Dal Karsovi nápovědu a Karsus si sám vybral.
Řekl nám, že zatímco se tady bavíme, tak shadovarská enkláva se přesunula nad Myth Drannor a snaží se vysát mythal. Jde jim o to, jeho energii pojmout do Vecny, aby ten mohl potom sám zabít Orcuse. S takovým nenápadným bonusem jako je posílení stínové magie a poškození, či zničení magie normální. Zděsili jsme se. Prý se to Shadovaru nemůže povést, protože Ioulaum předpověděl jejich zkázu. Také pronesl slova – podobná těm, co kdysi řekl Karsovi: „Bůh magie bude čelit své největší výzvě, takové, která může změnit vnímání magie na věčnost“.
Arthindol Zeměvidec nám řekl, že jsou dvě možnosti, jak pomoci, ale neřekl nám, která byla lepší. Vytvořil nám dva teleporty. Jeden vedl do Myth Drannoru a mohli jím projít a ihned bojovat proti Shadovaru. Druhý pak vedl do Svítící tvrze. Tato cesta taky prý může mít velkou roli a navíc sestra Allyks je tam ve velkém nebezpečí. Vybrali jsme nakonec cestu do Svítící tvrze. Popřál nám štěstí a řekl, že už se nikdy neuvidíme.

A tak jsme stáli před Svítící tvrzí. V hlavách nám zazněla zoufalá zpráva od Euryalé o pomoc, měli jsme ale pocit, že je o hodnou chvíli zpožděná. Nepřivítal nás zde klid a mír tomuto místu tak vlastní. Všude kolem nás zuřil boj. Mniši se snažili bránit shadovarským silám. Někteří z mnichů jakoby bojovali černou magií. Euryalé, sestru Allyks nebylo nikde vidět. Allyks vyčistila prostor od shadovarských, když je pobila bílou září.
Vydali jsme se k hlavní budově a já s Lutécií jsme vyrazili k domku Euryalé. A tak jsme neviděli, co se událo po tom, co jsme zahnuli za roh budovy. Z hlavní brány vyšel Princ stínů a s ním jeho početná garda. Bylo jich prostě moc. A Euryalé nikde. Ale Allyks, Nemera a Sadness necouvli. Tady šlo o víc, ať už se tu dělo cokoliv, bylo nutné Prince stínů zastavit. A tak začal nerovný boj.
Já mezitím doběhl k domku Euryalé, zde se bránila to poměrně úspěšně, svojí magií. Prý nás volala telepaticky na pomoc, ale my neodpovídali. A tak zavolala Larlocha. Jenže ani od nás, ani od něj nepřišla žádná odpověď. Lutécie zde zůstala a já se vydal zpátky. Jakmile jsem uviděl, co se děje před vchodem do tvrze, srdce se mi málem zastavilo.
Nemera a Allyks byly zkrvaveny a i když někteří nepřátelé leželi kolem mrtví, tak ony byly zle tísněny Princem stínů a jeho gardou. Jen Sadness visel na balustrádě ve společnosti dalších chrličů, zdál se v pořádku a metal kolem surovou magii. Vrhl jsem se oběma dívkám na pomoc. Nakonec jsme spoustu Princových mužů poslali mrtvé k zemi, ale bylo mi jasné, že tento boj je pro nás příliš vysilující a blíží se okamžik, kdy už nebudeme zvládat se účinně bránit a skončíme rozsekáni na trávě před tvrzí.
Náhle jako by se samo nebe roztrhlo zvukem, který nám rozvibroval kosti v tělech. Nad nádvořím se zhmotnil lich, ale aura moci kolem něj daleko převyšovala vše, co jsme dosud poznali. Vždyť on se musel přinejmenším vyrovnat samotné Srinshee!
Luskl prsty a Princ stínů, jeho garda a i zbytek shadovarské armády padl mrtev k zemi a my pochopili, že před námi se vznáší samotný Larloch.
Věděl jsem, že teď jde o čas a musím upoutat jeho pozornost. A proto jsem mu řekl o Arthindolovi Zeměvidci. To ho zaujalo. Řekl jsem mu, co nám prozradil o shadovarských plánech s Myth Drannorem a o zapojení Vecny. Také jsem mu řekl přesné znění proroctví Arthindola týkající se Corellona. Napadlo mě totiž, že Larloch využívající klasickou magii nebude chtít, aby ta stínová ji převýšila, oslabila, či dokonce zničila.
Najednou magická bariéra chránící celou tvrz, která zde byla odedávna zmizela a Larlochova moc jako by se zdvojnásobila. Řekl jen, že si to bere jako odměnu a zmizel v portálu. Podle run jsme poznali, že míří přímo do Myth Drannoru. Tělo Prince vzala Lutécie s sebou. Allyks využila zbytky po jeho portálu a připravila cestu do Myth Drannoru pro nás.

Myth Drannor navštívila válka. Nad ztemnělým Myth Drannorem se vznášela shadovarská enkláva a kolem ochranných hranic Mythalu stály armády shadovarských a jiných zlých tvorů v jejich službách převyšujících dvacetinásobně počet obránců. Tyto vojska jen čekali, kdy budou moci vtrhnout do našich pozic a zabíjet.
Kolem Myth Drannoru se zvedalo šest mocných paprsků temné energie, které směřovaly do stínové enklávy. Cítili jsme, že moc Mythalu je slabší. Něco odčerpávalo moc Mythalu směrem do enklávy. Tušili jsme, že ta moc má přejít do Vecny, který musel výt přítomen na enklávě.

Hlavou mi vířily myšlenky:
- Musíme informovat Srinshee a Seldarin o tom, co jsme zjistili od Zeměvidce. O nebezpečí pro klasickou magii, kteou chce poškodit a možná i zničit Vecna ve prospěch stínové magie. Musíme jim říct o proroctví, které řekl o bohu magie Arthindol Zeměvidec. A také jim říct, že Larloch nám přišel pomoci, aby s ním spolupracovali a společně postupovali v tomto boji.
- Jestli se podaří ubránit Myth Drannor a zničit či vyhnat Vecnu, nebo stínovou magii, co se stane s enklávou nad našimi hlavami? Nečeká nás osud dávných netheřanů? Bude fungovat mythalar enklávy? Nezřítí se na naše hlavy? A pokud ano, zadrží ji oslabený Mythal Myth Drannoru? To si nedovedu představit a jímá mě z toho hrůza. Vždyť takové vítězství by se obrátilo v naši prohru. Šlo by poškozením těch šesti sloupů temné energie kolem Myth Drannoru posunout enklávu jinam? Nebo by to dokázal Larloch společně se Srinshee, dva nejsilnější čarodějové na naší straně?
- je nejvyšší čas získat třetí imaskarcanu a pokusit se získat fylakterii Szasse Tama. Měli bychom jít co nejrychleji do Rashemenu.
- Musím, prostě musím najít a zničit fylakterie Szasse Tama a jeho drakoliche a pak je oba zabít. Je víc než pravděpodobné, že spíš zemřu, než aby se mi to povedlo.
- Pořád nevíme jak se kletbě požírající duše bránit (Delgar mi kdysi tvrdil, že on to určitě zvládne). Víme už mnohé o jejím vzniku a to, že se to nikomu nepodařilo. Svítící tvrz nepomohla zjistit nic o obraně proti ní, musíme hledat dál.