Pád Srinshee

Nad Myth Drannorem se vznášel Thultanthar. Vše kolem se nořilo do přízračného soumraku způsobeného nejen shadovarskou bází stínící slunce, ale i díky šesti temným sloupům energie obepínajícím Myth Drannor a vysávajícím mythal.
Allyks poklekla k tělu Ydera, prince stínů, a provedla rituál. Společně s Nemerou pak vyslechly, že shadovarští chtěli ve Svítící tvrzi zničit mnichy, kteří byli agenty Szasse Tama .
My ostatní jsme doběhli k paláci. Před palácem obklopen magickými bariérami se Larloch soustředil na jakýsi rituál a nevšímal si okolí. Samotný palác obklopoval zářící štít a nedovolil nikomu proniknout dovnitř. Mě samotného popálil. Nebylo jak informovat Srinshee.
Pod Thultantharem se začala soustřeďovat temná energie a stejně tak na palácem zase zářící energie, které se začaly k sobě přibližovat. Generálové se mě ptali na rozkazy. Dozvěděli jsme se o elitní jednotce vyslané přímo na enklávu, v které byl i sám Runový Mistr arcilich Delgar, Ohněpán s úkolem překazit rituál.
Nakonec, s přispěním Peblíga, jsme vymysleli plán – zaútočíme na jeden z těch sloupů. Ale před tím ho nechám obestoupit ochrannou zdí z mythalové bariéry, abychom omezili síly, kterým budeme čelit, až se budeme chtít dostat ke sloupu. Sloupy temné magie udržovali shadovarští čarodějové, protože jinak by byly velice nestabilní.
Sadness pak pomocí magie zkusí odtrhnout čaroděje od sloupu. Pak už do něj jen pustí něco své divoké magie a sloup by se měl zhroutit. Tedy snad. Společně s Allyks a Nemerou jsme vyrazili.
Boj byl rychlý a krutý. Prosekali jsme se skrz oddíl kopiníku a lučištníků. Jenže potom se Sadness teleportoval přímo doprostřed sloupu a začal sám odčerpávat mythal! Allyks jej zasáhla a vytrhla svou mocí ze sloupu. Ale Sadness se tvářil spokojeně, jako by dosáhl všeho, co chtěl. Zacílil na sloup temné magie svoje síly a ten se začal hroutit.

Mezitím jsme pocítili, že se něco děje, všude proběhl poryv prastaré magie a my poznali, že začalo fungovat něco, co vypustil Larloch. Všechny ostatní sloupy se začaly rozpadat, protože náhle ovládnutí shadovarší čarodějové do nich bez rozmyslu pálili výboji magie.
Rozeběhli jsme se zpátky k paláci. Tady už bylo vidět souboj temné a zářící magie mezi palácem a Thultantharem. A Larloch promluvil:
"Po dlouhý čas jsem se spokojil se studiem Umění, posunul jej dále než kterákoliv entita kdy dřív a nechal tento svět bez mého zásahu. Nestaral jsem se o žádnou říši, vládce ani společenství a byl rád, že mne i oni nechávají na pokoji. Ale svět nerostl k lepšímu, nízcí tyrani stále více nedbale využívají magii, od těch hlupáků z Thaye až po tyhle arogantní navrátilce z Tulthantharu. Nastal čas, a to už velmi dávno, abych zasáhl. Ne abych vládnul, ne abych vytvářel zákony a všechny je tak uboze nutil dodržovat - ale abych zašlápl ty nejhorší parazity a vandaly a umožnil běžnému lidu se znova nadechnout. Současní vládci a králové jen všechny vykořisťují a hrají si na bohy. Budiž konec králů. Budiž jen... Larloch."
Bylo cítit, že Vecna po tomto proslovu zmizel z enklávy.
Pak začala energie mythalu klesat mnohem rychleji než předtím, ale tentokrát byl jejím cílem Larloch sám. A nám došlo, že se chce stát bohem magie sám. Allyks vykřikla a zmizela u stěny paláce.
Soustředil jsem se na jedinou myšlenku. Nesmí se mu to podařit a Seldarin by měli něco hodně rychle udělat – například kontaktovat Srinshee. Jenže to pak ta temná magie udeří do paláce a z Myth Drannoru zbude jenom kráter. Než jsem se dostal dál, vše vyřešila Allyks.
Spolu s Allyks vyšla Srinshee z paláce a přerušila Larlocha. Řekla mu: „Dost“! Larloch poprvé znejistěl a…

Téměř všichni elfové a eladrinové z Myth Drannoru, já a moji druzi jsme stáli v rozvalinách Semberholme, přenesení sem Srinshee. Byli jsme otřeseni. Rozhlížel jsem se po tvářích kolem sebe a viděl, jak se úžas pomalu mění v beznaděj. Já sám cítil v sobě pocit ztráty nad Myth Drannorem a Srinshee. Ale nemohl jsem si dovolit na sobě nic znát. Rychle jsem začal udílet rozkazy ohledně zajištění ubytování, ošetření ranění a průzkumu okolí. Pak už jsem běžel davem a hledal Ilsevele, která se mi prodírala v ústrety. A uprostřed našich Tel-quessir jsme se setkali. V zelených hlubinách jejích očí zářili zlaté jiskry a já se najednou cítil jako znovuzrozený. Šeptla mi, že si přeje si mě vzít a já jí odpověděl, že není nic, co bych si přál víc. A pak jsme promluvili k Tel-quessir, že Myth Drannor nepadnul, že stále tepe v našich srdcích. Myth Drannor je myšlenka a tu nelze zničit a my si ji poneseme v sobě a budeme za ni bojovat. Nakonec jsme oznámili naši svatbu a dav jásal.

Já s Allyks jsme se zaletěli podívat k Myth Drannoru. Nalezli jsme jen zkázu. Zbytky žoldnéřských armád rabovali pozůstatky Thultantharu a dobíjeli přeživší shadovarské. Allyks cítila, že Srinshee je mrtvá, ale že Larloch přežil a uprchl.
Když jsme se vrátili, tak v davu k Allyks přistoupil vysoký eladrinský válečník a objal ji, ona však toto objetí příliš neopětovala. Byl to Charybdis. Allyks mu řekla, že není tak docela Skyllou a že ho už nechce využívat. Byl zklamán a chtěl odejít. Nemera ho zadržela a on jí řekl, že Szass Tam získal jednu z imaskarcan – imaskarský meč, že osvobodil tělo Pandoryma a ten je nyní uctívám některými kulty pod jménem Entropie. Já sám jsem ho požádal, že kdyby změnil někdy názor, pak někdo s jeho schopnostmi by našel u pána války uplatnění a on řekl, že si to rozmyslí.
Z Vílí divočiny přišly portálem elitní jednotky gnómů zverbované Peblígem. Bylo mezi nimi hodně čarodějů vládnoucích iluzemi a věřím, že budou v našem boji proti Orcusovi platní, snad se v nich nepletu.
Pak jsme se vypravili zpět do Svítící tvrze, abychom získali informace, co chtěl Szass Tam pomocí svých agentů získat za informace. Pomocí Allyksiných rituálů jsme zjistili, že ho zajímaly informace o imaskarcanách, o Pandorymovi, o Zimním dvoru, o Havraní královně, o Nerullovi a o Nihalovi – Rudém červu.

Pak se konala v Semberholme svatba mne a Ilsevele Miritar. Celý obřad vedla Princezna slunce Allyks a sami Seldarin nám požehnali. Tato událost vlila do lefů a eladrinů novou naději, kterou tak moc potřebovali.

Druhý den jsme se vydali do Zimního dvora, vílího odrazu Letherny. Kolem se rozprostírala zasněžená krajina rozeklaných skal se stromy obtíženými sněhem a proti nebi se vypínal ledový palác, sídlo Prince mrazu. Kolem se potulovalo spousta zimních víl a elfů a eladrinů, kteří nás nevraživě pozorovali. Dostali jsme se do paláce a zde, v ledovém trůním sále na trůnu seděl ledově modrý, bělovlasý eladrin, který si nás měřil chladným a krutým pohledem. Na sobě měl dlouhý plášť a u boku meč z ledu. Za jeho trůnem bylo vidět dvě siluety nádherných eladrinek a byl slyšet jejich šepot určený uším Prince mrazu. Princ mrazu přímo neodmítl pomoc Havraní královně, ale ani ji nijak nepřislíbil. Řeči o rovnováze jej nechaly chladným a poukázal na to, že není vládcem Zimního dvora. My však věděli, že jeho vliv na politiku Zimního dvora je zdaleka největší. Na druhou stranu by mu nevadilo, kdyby Koliada zemřela. Zvlášť, když jsme mu řekli o plánu Orcuse, Szasse Tama a Koliady na rozdělení sfér moci Havraní královny, kdy Koliada by se mohla stát bohyní zimy. Řekl nám, že Koliada se kdysi starala o lidskou dívku jménem Felicia a ta by snad mohla být v Hlubině. Máme si ale pospíšit.
Možná že by byl ochotnější pomoci Havraní královně, kdyby Koliada byla odstraněna a její vliv na víly ze Zimního dvora by nepředstavoval riziko pro jeho pomoc.

Hlavou mi vířily myšlenky:
- Měli bychom co nejdřív odstranit Koliadu a to přes lidskou dívku Felicii, která by měla být někde v Hlubině. Snad by potom Princ mrazu byl ochoten nám pomoci. Ale určitě by to oslabilo Szasse Tama a Orcuse.
- je nejvyšší čas získat třetí imaskarcanu a pokusit se získat fylakterii Szasse Tama. Měli bychom jít co nejrychleji do Rashemenu.
- Musím, prostě musím najít a zničit fylakterie Szasse Tama a jeho drakoliche a pak je oba zabít. Je víc než pravděpodobné, že spíš zemřu, než aby se mi to povedlo.
- Pořád nevíme jak se kletbě požírající duše bránit (Delgar mi kdysi tvrdil, že on to určitě zvládne). Víme už mnohé o jejím vzniku a to, že se to nikomu nepodařilo. Svítící tvrz nepomohla zjistit nic o obraně proti ní, musíme hledat dál.